MONIOUS: A tak to některým vydrželo i do dospělosti :o)

ja sem zas verila, ze vsechno je praha. Jako je praha motol, praha letna, tak uplne stejne praha karlovy vary a praha new york no ne?

NETTLE: Koukal jsem na to podobně, byť o něco dřív. Některé věci se tehdy snažily ukázat, že patří do nového tisíciletí, číslovkou 2000. Čísla 95 a 98 pak musely také logicky vyjadřovat rok. Nemohly však ještě být z toho roku. Logický závěr? Jsou na úrovni toho roku - benzín, jaký se bude vyrábět v roce 1998, říkal jsem si.

SALVATOR: No to si mi ted pripomnel, ze do nejakych 16, nez jsem se dozvedela co je oktanove cislo jsem si myslela, je natural 95 je natural z 95 roku a natural 98 je natural z 98 roku :D

Teď sem si vzpomněl. Poměrně dlouho mi vydržela představa, že když má člověk auto s přeplňovaným motorem, musí vždycky brát tolik benzínu, až mu skoro teče z nádrže. Což je logicky naprosto v pořádku, že?

Já byl tak zblblej z pohádek, ž sem věřil, kohout kokrhá jen za svítání. Městský dítě, no.

Jako mala jsem verila, ze laska je vecna, a zivot mi misto toho dokazuje ze pro ni absolutne neni problem nakopat kohokoli doprdele

Když jsem se poprvé díval na Tarzana jako film, byl jsem strašně zklamanej z toho, že tam není Jane, Jeep Wrangler a nádech 80. let jako v seriálu..

ARCAK: Chá chá, ticho! Vzpomínám si, že jsem v tento sváteční večer k telce přihopsala, zakopla o gauč, spadla na něj po tlamě a zavyla: "Tenkrát na záchodě!" Byla jsem velmi neuctivé dítě. Ale film se mi líbil, to zas jo :)

MISERY: Taky jsem viděla i hrála na harmoniku, jen mi bylo sedm či osm :) Ale na předchozí díl jsem nevěřila. Zato jsem věřila v to, že je ten film NUTNÉ vidět, protože to říkal můj tatínek. Myslela jsem, že je to povinnost, že je to kultovní film pro trampy, něco jako mše pro křesťany. Měla jsem pocit, že se na film naši strašně připravují, táta přestavěl křesla v obýváku tak, aby "ho nic nerušilo, neboť má skvělé periferní vidění a vidí i to, jak se za ním to dítě drbe na nose", no a pak jsme se všichni MUSELI dívat. Amen.

TAPINA: zkoušej dál, vyplatí se ;)

Já sem kdysi jako malej viděl nějakej kreslenej film kde byl horzně ukecanej panáček, byl to v podstaatě obrys postavičky vyplněnej písmenkama a jak mluvil, tak z něj ty písmenka utíkaly a ve chvíli kdy z něj vylítlo to poslední, tak se skácel k zemi. Nějak sem pak nějakej čas mluvil o dost míň aby ze mě nevyprchali všechny písmenka :)