VLKSAMOTAR: ono čím víc do těch písem člověk kouká, tím více si všímá drobných nuancí — takže i ten „čistý grotesk“ má 50 odstínů čistoty :) Třeba s jedním studiem teď spolupracujeme na vizuální identitě, ve které je v logu použit takový „čistý grotesk“. No a jeho výběrem se strávilo přemnoho dní. Zjištíš, že do toho konkrétního slova/výrazu sedí více to či ono řešení „t“, že charakter sazby výrazně ovlivňuje tvar diakritiky (taková „drobnost“ jako kulaté tečky např.), že někde je kompenzace tmavosti „s“ v tučných řezech přílišná, jinde nedostatečná, drobné rozdíly ve vertikálních metrikách (poměr mínusek a verzálek, horní dotažnice, umístění akcentů atp.) jsou přesně to, díky čemu jedno písmo do výrazu sedí více, než jiné. Hurá, je vybrané písmo, co sedí do loga! A pak člověk zjistí, že má naprd kerning. Nebo nedostatek v ď. Nebo by potřeboval písmo, jehož vyznačovací řez není jen mechanicky nakloněný základní řez. A cože? Firma plánuje i export na Ukrajinu? Aha, to abychom hledali i písmo s kvalitní cyrilicí.
A to jsme ještě nanekousli licenční podmínky :)
Zkrátka ano, u těchto základních kategorií písem jsou to vždy drobné nuance, jenže je jich tolik, že jejich vzájemné kombinace vytváří dostatečný prostor pro zasě nějaký další
starý nový dobrý grotesk. Ehm. Nic tím nenaznačuji :D
Jinak shodou okolností jsem si včera pročítal case study k písmu Lufthansa, kde vlastně bylo záměrem vytvořit „novou Lufthansa Helveticu“. Nebudu zastírat, třeba se zaobleným mínuskovým „l“ mám subjektivní problém (ne že by to cokoliv znamenalo…), ale dobře to dokresluje situaci, jaké detaily se občas u písma řeší — a jak jsou důležité, byť se to na první pohled nemusí zdát:
https://www.hvdfonts.com/custom-cases/lufthansa