Proč by z toho měla být ta druhá, B, tak rozhozená? Vždyť si může rovněž mnout ruce, jak je A ztrapněna, že si chtěla vzít tyhle šaty na svatbu a teď to vypadá, že jsou to šaty vhodné jen na generálku. B se může radovat, že si A bude muset koupit jiné, přestože sama taky bude muset... Prostě stejná škodolibá a mírně nelogická radost může přicházet i z druhé strany, jen neplánovaně. Tohle vysvětlení se mi nezdá. A je na žid. anekdotu dost krkolomné.
Já bych totiž hledal chybu ne ve výkladu, ale v podání. V židovském auditku vidím špatně formulované anekdoty běžně. Ma747, kdo tuhle postoval, plní poslední dobou auditko vtipy, které, až na výjimky, vůbec ani nejsou židovskými anekdotami a nejsou ani dobře podané ani vtipné. Auditko, které mívalo jistou úroveň, tak upadá, až myslím na unbook.
Jsem si docela jistý, že princip anekdoty je stejný, jako u toho známého, kde si manželka s dcerou vymění pokoje a záclony si koupí Ábeles. Vždycky jde jen o to, jak vychytrale ušetřit. Ještě jsem neviděl židovskou anekdotu, kde by princip byl stavěn na nějakém "sice zaplatím totéž, co soused, ale..."
Čili abych to shrnul, ta věta, že si A koupí jiné, tam prostě vůbec být nemá. Potom to dává ten jednoduchý a běžný smysl, který v tom viděl Lodbrog i další - A si je vezme na generálku a B si koupí jiné. Ženy si vymění pokoje a záclony si koupí Ábeles.