SIRIEN: nebyl to borec, byla to slečna.
O řeči těla neslyším poprvé, ale slovní spojení "chůze obětí" mě zaujalo a osvětlilo mi nějaké věci, co mi dřív nedošly.
Nebyl to plnohodnotný kurz sebeobrany. Rámci povinného tělocviku na MUNI jsem zkusila kurz s názvem něco jako "řešení náročných situací v krizových podmínkách", nepamatuju si už přesně.
Byla tam taková všehochuť od aktivních pádlování proti proudu přes malý jez, lezení po provazových mostech, nějaká ta první pomoc a podobně.
Sebeobrana byla od zkušeného instruktora, spousta ochranných pomůcek, když bylo třeba... ale fakt spíš ochutnávka, co se dá a kdybychom k nim šli na plný kurz, tak by nás to naučili pořádně. Vtip byl v tom, že jsme se rozdělili do dvojic a já a o něco vyšší a objemnější slečna jsme na sebe zbyly, protože jsme ani jedna neměly s sebou kamarádku.
Ale něco nás naučili a závěr kurzu byl dostat se z modelové situace, kde "agresoři" měli ochranné pomůcky, rány se nekrotily a... Reálně mi roztrhl tričko skoro na dva kusy, ale všimli jsme si toho až když jsem ho zkopala... A ano, počítalo se s tou možností, měla jsem náhradní.