GHOSTDOG: ja doufam, ze nebudu moc litovat, ale zase se snazim verit, ze pristi rok bude zajimavej, mystickej a tak.... ;-)

btw. ona nejaka vec od murakamiho konec ma? mne to teda prijde opravdu malokdy... spis takovy docasny pozastaveni pribehu...

KATIA: zavist...kdybych nemela moleskine tak do nej jdu taky:-)

BECKO: me prislo ze to ani zadny konec nema...Pro me to bylo docela zklamani...ale mozna tomu dam jeste jeden pokus...Ted ctu od murakamiho Wild sheep case a zatim super...

BTW vsimli jste si jak v kazdeho murakamiho knizce vystuuje nejaka kocka?

DRAGON: vůbec sem teď neměla čas na něj sednout, ale máti už to četla a říkala mi něco v tom smyslu že se jí nelíbil konec/nepochopila ho..

BECKO: tak jak se libil?
KATIA: jj, vypada neprakticky ale dobre :)

obavam se, ze jako diar totalne neprakticke, ale nemohla jsem odolat:
http://www.amazon.com/Murakami-Diary-2009-Haruki/dp/0099523671

ja teda jsem velka fanynka povidek od banana yoshimoto
v cestine mam jednu knizku, myslim, ze je to kitchen, nejak to nemuzu online dohledat...
a v anglictine mam asleep, goodbye tsugumi, lizard a hard-boiled hard luck)
vse supr, lehce mysticke, ponekud tvrde, ale svym zvlastnim zpusobem, hodne spis o emocich a tak...

afterdark je fajn

dragon mě tak navnadil na to nakupování, že sem si včera pořídila afterdark

BECKO: Znacne.

NAGASAWA: taky tě to po čase uondalo? já ji teda dočetla (ta pasáž je myslim úplnej konec knihy), ale zaklapla sem ji a nedostavil se takovej ten pocit kterej mívám ve středu když odcházím z kina ;)

BECKO: Tvar toho druheho.

NAGASAWA: u které?

http://www.obecprekladatelu.cz/ZZPREKLADY/totaljaponstina.htm

mozna se hodi

BECKO: No to byla slusna soda. Jedna z mala rozectenejch knizek u ktery jsem do konce nevydrzel.

koho bavi strasidelny pribehy,muze zkusit: (ale je to takovy zvlastni:))

Obliba strašidelných příběhů – kaidanů nebo kidanů – je v Japonsku velmi stará, i když podobně jako v mnoha jiných kulturních odvětvích hledala japonská literatura inspiraci v zámoří, především v Číně. Nejstarší japonské sbírky příběhů o neobyčejných jevech a nadpřirozených bytostech pocházejí z dvanáctého století, k největšímu rozkvětu tohoto žánru však došlo v období Edo od 17. do 19. století, za šógunátu rodu Tokugawa. Na starší lidové strašidelné a podivné příběhy navázali i někteří moderní japonští autoři – ať vlastní tvorbou nebo činností sběratelskou. Ke sběratelům příběhů o tajuplných bytostech a neuvěřitelných událostech patří i Kótaró Tanaka.

ha super auditko k pohledani ! :))

ad Akutagawa tak Rasomon je Rasomon a navic ta knizka co vydalo Argo je prijemna do ruky i do batohu :)

jinak dobry link je http://www.iliteratura.cz/sekce.asp?sekceID=531

DRAGON: tohle jsem odlozil protoze se priznavam me to moc nebavilo :)

kdyby měl někdo chuť přečíst si něco dobrodružného, tak doporučuju knihu Taiko ki od Eiji Yoshikawa




anotace (prepis, za pripadne chyby nemohu):
Píše se druhá polovina šestnáctého století. Hvězda ašikagovského šógunátu definitivně pohasla a Japonsko se zase jednou zmítá ve víru občanské války – po celé zemi zuří spory mezi znepřátelenými klany, které baží jen a jen po rozšíření svého území. Záměrem sjednotit Japonsko se netají mnoho šlechtických rodů, jen tři lidé však mají reálné schopnosti k tomu, aby tento záměr dovedli do konce: Nobunaga Oda, Iejasu Tokugawa a syn zchudlého samuraje Hidejoši Tojotomi.
Na samém začátku zastihujeme budoucího vojevůdce jako chudého vesnického
chlapce, jehož otec, samuraj, který utrpěl zranění v boji, nedokáže uživit svou rodinu. Brzy ostatně umírá a Hidejošiho matka se znovu provdá; Hidejošiho vztahy s otčímem však zůstávají napjaté, a to i díky tomu, že chlapec se hodlá po vzoru svého zemřelého otce stát samurajem. Nakonec utíká z domova, aby se dostal do služby u nějakého šlechtice. Zdaleka mu však není jedno, u jakého šlechtice to bude; po dlouhém putování, během něhož prokáže svým různým pánům velmi dobré služby, zakotví ve službě u Nobunagy Ody, v němž tuší silnou a schopnou osobnost. Z nízké funkce nosiče sandálů se tak díky svým schopnostem a oddanosti rychle vypracuje na velitele pěší roty; tím zjevně dosahuje svého původního cíle, jeho závratný vzestup tím však jen začíná.
Další peripetie slavných tří válečníků netřeba na tomto místě rozváděti: postačí říct, že ten, koho zajímá japonský způsob myšlení a pohled na život, může z románu Taiko vyčíst mnohé. Každá kapitola představuje mistrovskou ilustraci japonského přístupu k životu a ke smrti: není ostatně náhodou, že nejdojímavějšími scénami z celé knihy jsou ty, kdy se poražení bojovníci loučí s rodinami a páchají seppuku, mnohdy následováni svými nejbližšími.

zivotpois Eiji Yoshikawa:
http://en.wikipedia.org/wiki/Yoshikawa_Eiji

BECKO: v pořádku, jen sem měl pocit, že to mám napsat ;)

Tělo ženy si koupím určitě (to zní divně, heh), ono není to jen tak, že je nejprestižnější literární cena v Japonsku pojmenována právě po něm :)

DRAGON: jo tak pardon že sem ho zase a tudíž opakovaně zmínila.. snad sem to aspoň trochu zachránila tím zbytkem .)

fakt si určitě kup to Tělo ženy, je hodně dostupný a stojí snad stovku..?

BECKO: jen abych uvedl na pravou míru, protože si myslím, že tu vznikl dojem, ze Murakamiho nemusím: je to výbornej spisovatel, píše krásný věci, hodně mě oslovil, spousty věcí sem si dokázal projektovat do sebe a neřekl bych na něho křivého slova (možná jen to, že se do češtiny málo překládá).
Nicméně: nemůžu se zbavit pocitu, že pokud zde jasně nenapíšu, že vážně asi není třeba toto jméno doporučovat ani zmiňovat, protože jej pravděpodobně zná 99 procent čtenářů japonské literatury, tak to zde bude zahlceno jeho jménem.
A to je to poslední, co bych si přál. Tento klub byl založen proto, abych získal doporučení na méně známé, přesto kvalitní, spisovatele ;)

ad Akutagawa: je to skvělej spisovatel, bohužel sem měl vše jen v elektronické podobě (skeny, pdbčka), ale příští měsíc plánuji koupit co možná nejvíc jeho díla.