KATIA: Já se s tím potkala jako se směrnicema na obou linkách, kde jsem dělala (neoznamuje se nikomu nic, bo důvěra a anonymita je nejdůležitější + na lince to není z relevantního zdroje. Ovšem klient se všemožně podpoporuje, aby našel i někoho živého, komu to řekne.)

Vtipnější situace byla s těhotnou 15 na škole (měly jsme dohodnutou lhůtu, do kdy to řekne babičce, protože já to úplně tajit nemůžu, nakonec to vykecala mámě dřív, než uplynula ta lhůta) a pak teda jedna 14 s podezřením na těhotenství - naštěstí nebyla. Jo a spala na mejdanu s o rok mladším spolužákem. (plus spoustou dalších všude možně ...ehmmm... )

ZUZKAOU: toto znam pouze jako priklad z doslechu - vyplynulo znasilneni (nahodne, jednou, pred lety) a po dohode s klientkou nebylo hlaseno, protoze nasledna policejni procedura by zrejme byla podstatne horsi nez cokoliv jineho....

NAVARO: dokážu si představit, že právníci to vidí jako dvě odlišné věci. V tomto případě to docela dává smysly, protože oznamovací povinost na již ukončené sexuální zneužití (dávno, před lety) by u pomáhajících profesí vážně komplikovala práci.

ZUZKAOU: TYWOE.. wtf?? tak toto si overim u ceskeho kamosa, aj na slovensku.. Sexualne zneuzitie nie je tyranie ci co kurna?

Oznamovací povinnost.

http://softforum.cz/index.php?page=pravniinfo

Informovali jsme se u právníka na správný postup v případě, že zjistíte během práce s rodinou, že došlo k sexuálnímu zneužití. Protože nás jeho odpověď překvapila, dáváme vám ji také k dispozici.

Vážená paní doktorko,

v daném případě šlo o trestný čin pohlavního zneužití a ohledně tohoto trestného činu NEMÁTE oznamovací povinnost, naopak by mohlo dojít k porušení povinné mlčenlivosti. Ohledně trestného činu pohlavního zneužívání existuje pouze POVINNOST PŘEKAZIT TRESTNÝ ČIN, pokud by tento nadále probíhal nebo hrozil, například dítě je v rodině, kde je někým soustavně pohlavně zneužíváno, svěří se Vám a Vy jste povinna překazit pokračování tohoto stavu, což asi nedokážete jinak, než oznámením na policii. Pokud ale v čase minulém došlo k pohlavnímu zneužívání, nemáte oznamovací povinnost, ale naopak máte povinnou mlčenlivost.

Oznamovací povinnost se reálně v praxi klinického psychologa týká dvou trestných činů: vraždy a týrání svěřené osoby. Pokud se klinický psycholog hodnověrně dozví, že jiný spáchal vraždu, nebo týrání svěřené osoby, byť v čase minulém, je povinen to neprodleně a prokazatelně oznámit, a to Policii ČR nebo státnímu zastupitelství (rozhodně nestačí orgánu sociálně právní ochrany dětí - OSPOD). Pohlavní zneužívání nepodléhá oznamovací povinnosti, ale pouze povinnosti překazit tento trestný čin pokud probíhá, nebo reálně hrozí.

Možná by bylo užitečné toto sdělit všem členům AKP ČR, aby nedocházelo k chybným postupům. Kdyby totiž paní doktorka v dobré víře oznámila bez souhlasu pacientky nebo zák.zástupce policii, že v minulosti došlo k pohlavnímu zneužívání, mohla by tím spáchat trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji formou porušení povinné mlčenlivosti, kde je trestní sazba 1 - 5 let odnětí svobody. Již jsem obdobný případ zažil u dětské lékařky, na kterou podal trestní oznámení vysoce právně kvalifikovaný kriminální recidivista... Takže na tyto věci je třeba dávat velký pozor a pravidla mlčenlivosti a oznamovací povinnosti je nutno dobře znát, popřípadě se předem dotázat, jak to správně udělala paní doktorka i v tomto případě.

ZUZKAOU: =) ...a pak se kazdej divi, ze se nedohodne s jinymi (velice casto z duvodu pouzivani jinych pojmu a konstruktu... =)

psychoterapie????tak to bych sem měl popslat DANOSE:-)

NAVARO: u oprávěného tvrzení že psychologie je multiparadigmatická věda se mi vždycky vtírá do vědomí překlad: "každej si říká co chce..."

ja len ohladom tej multiparadigmatickosti, pisal som diplomku s temou "paradigma v psychologii", a zaver bol ze psychologia zatial nemala paradigmu a asi ani nebude mat... ma proste skoly, resp. myslinekove a terapeuticke prudy. Keby sme to chceli 100% odborne, tak mozme hovorit o vyzkumnych programoch / tradiciach z laudanovej / lakatosovej filozofie vedy.

MORPHLER: jenom bych dodala, ze systemika vychazi hodne ze socialni konstrukcionismu a pojem osobnost je pro ne prilis "individualisticky", cloveka vnima mnohem vyrazneji v propojeni se socialnim... rekneme, ze tradicni psychologie ma pocit, ze clovek ma nejdriv nejakou osobnost a na tu pak pusobi socialni vlivy, konstrukcionismus v podstate rika, ze osobnost vznika v interakci vnitrnich a vnejsich faktoru.... mnohem spise se potom pouziva pojem subjektivita...

chytra jak radio prave jsem docetla burr the person in social psychology, kdyby to nekoho zajimalo :-)

ANOUKE: systemika osobnost jako koncept ukotveny v obejktivismu neuznava jako objektivni, ale jako jazykovy konstrukt se subjektivne prisouzenym vyznamem. (jako ostatne vsechno) Ze systemickeho hlediska o osobnosti mluvit vubec nelze, proto na ni az tak nezalezi. ona se do terapeutickeho vztahu stejne nakonec nejak vrati, ale v teorii ji systemika vubec neresi.

systemicky bychom se mohli bavit o tom co znamena osobnost pro tebe a co pro me ale bylo by to teoretizovani. jestlize prakticky nic jako osobnost neexistuje, clovek se stava clenem (v systemice terminus technikus) v komunikaci a vytvari neco cemu se da rikat osobnost prave pro toto sve konkretni clenstvi. (a prave clenstvi to systemika nazyva) v jinem clenskem systemu je jeho "osobnost"- to jak se jevi (clenstvi) jina... coz imho odpovida realite kdy lide co nas znaji v ruznych rolich by o nasi osobnosti rekli dost jine veci a neodpovida klasickemu pojeti osobnosti jako stale psychicke struktury.

a jeste k te osobnosti k systemice ... mohl bys k tomu napsat neco vic? (MORPHLER:) ... zas takovy odbornik na ni (systemiku) nejsem, ale vidim to tak, ze bez "dobre" osobnosti se neobejde zadny "dobry" terapuet;)

nakonec ale i pro mne je asi integrace spis neco v tomhle duchu ... ani nevim jestli je vubec mozne nejaky jednotici / jednotny koncept vytvorit (podobne jako psychologie bude asi vzdycky multiparadigmaticka veda)

integrace sou pro me taky takovy veci jako prave prochazkuv transteoreticky model psychoterapie; to, ze vztah rogeriansky vymezeny autenticitou, empatii a akceptaci nebo systemicky model odvraceni se od problemu smerem k reseni apod. se pomalu, ale jiste stavaji hlavnimi principy psychoterapie jako takove a prekracuji uzce vymezeny okruh materskeho smeru ... jakoby casem krystalizovaly nejake obecnejsi principy a kazdy at si k tomu doda ornamentaci dle vlastniho vkusu ;)

MORPHLER: parma ma institut systemickych studii (www.systemic.cz), jeho vycvik se zameruje hlavne na komercni praxi a koucovani, mene psychoterapii jako takovou. nekolikrat na seminari padlo i stranadovo jmeno, ale mozna sem si udelala mylny zaver

jeho pristup asi skutecne neni o integraci ve smyslu vytvoreni nejakeho jednotneho ultimatniho konceptu, spis o svobode v praci s nejruznejsimi myslenkovymi koncepty a modely .. ostatni smery by to dokonce mohly videt spis nez jako integraci zase jako vyvysovani - viz jeho oblibene donekonecna opakovane tvrzeni, ze systemika je metateorie a tudiz stoji nad ostatnimi koncepty se kterymi pracuje (imho i jako metateorie je zase jenom teorie az se nam to vse pekne zacykli;)

ZUZKAOU: uz nevim jak moc to tam Kratochvil mel, ale pamatuju si, ze Prochazka- Norcross to (vyzkumy na ucinnost) maji zpracovane vyborne. samozrejme s vicemene stejnym zaverem... do toho je zajimave ze systemika na osobnost terapeuta moc nehraje.

ANOUKE: jestli spolupracuji nevim, Parmu neznam. diky neobjektivisticnosti je systemika opravdu schopna zahrnout jakykoli objektivisticky kocept (ovsem jen jako koncept) a tedy ho i vyuzit... ale nerikal bych tomu integrace, spise vyuziti tech jinych tereapeutickych systemu. jestlize se systemika snazi radit filosoficky nad ne (ve smyslu ze je muze obsahnout), nelze imho mluvit o integraci (pac ony ty jine systemy by to asi jako integraci moc nevidely)

ZUZKAOU: napamatuji si, mozne to je ... zda se to byt logicke;)

ANOUKE: Přímo v Kratochvílovi je ten výzkum, který ukazuje, že je jedno, kterou školu používáš, ale že klíčové jsou osobnostní faktory klienta a terapeuta, že?

MORPHLER: zajimavy, ze ten parma nam prave tvrdi, ze systemicke (radikalne antiobjektivisticke stanovisko) je v dusledku kompatibilni se vsim a ze takovy systemicky terapeut ma vyhodu prave v tom, ze muze zcela libovolne pouzivat techniky a koncepty prevzate odkud se mu zlibi (a mam pocit, ze se strnadem nejak uzce spolupracujou, ne?)

osobne mi to vyhovuje, terapeuticky modely jsou taky jen koncepty a imho je lze pouzivat zastupne ... samozrejmne zvladnout to v praxi aby z toho nebyl nejaky gulas ala pejsek a kocicka asi neni jednoduchy;))

MORPHLER: to je dobrý dělení. Doprovázení a terapii právě řešíme v práci. (pěstounské rodiny v zařízení pro výkon pěstounské péče, takže hodně dětí)

V současné době mají hybrid - psychoterapeutdochází každý dva týdny do rodiny - což by bylo doprovázení, jenže zároveň má kontrolní funkci (někde se po cestě za minulého vedení ztratila supervize), čímž se to divně mixuje. Navíc čas od času je vážně potřeba sáhnout k terapeutickým intervencím.

Plus to posiluje instituonalizaci celé té taškařice a na něco jako kontrakt se zatím úplně nehraje.

Takže hledáme nějaký rozumný model provázení- terapie- "supervize" pro pěstounky. A systém který by navíc šel ufinancovat. Docela výzva.

(a propos do Doubí hledáme rodiného terapeuta.http://neziskovky.cz/burza/databaze-inzeratu/volna-pracovni-mista/7173.html )

re psychoterapie vsude: ja to mam pro sebe pojmove rozlisene podle kontextu na psychoterapii, koucink a doprovazeni. psychoterapie kdyz se resi problem v kontegxtu kilent-terapeut, s platbou, urcenou dobou a pod..., koucink kdyz se hleda optimalizace (jak ve firmach, tak treba v zivote, takove vedeni) a doprovazeni ktere je neco mezi kamaradem do nepohody a terapii (blizko tomu zminemu americkemu psychoterapeutovi jako priteli, ale zaradil bych tam prave i to uziti terepeutickych postupu u kamaradu).

re integrace: muj vedouci vycviku (Vrata Strnad, systemika) je jednoznacne proti integrativnim pristupum v psychoterapii. ma i docela dobre argumenty proc- napr kombinovat systemiku s jakoukoliv v objektivismu ukotvenou teorii nelze kvuli neshody v paradigmatu z ktereho se vychazi. ruzne pristupy vysvetluji ruzne jevy (napr. motivaci) ruzne a smisena terapie pak nema pevnou teorii, ale ad lib pouziva co zrovna vypada ze pasuje, pak chybi konzistence. zajimave je ze sam je puvodne psychoanalytik a v 90 letech se to nejak zkombinovat snazil, ale casem dosel k tomu ze vice cisty (systemicky) pristup je pro nej vhodnejsi.

osobne si myslim ze se trochu kombinovat daji metody, napr. vyuzit nejakou KBT technuku lze imho v skoro jakemkoli pristupu, ale nelze kombinovat cele pristupy, pokud si nejsou blizke a paradigmaticky kompatibilni- tj. hlubine pristupy dohromady, behavioristicke pristupy dohromady...