TYKVE: velmi dobře to popisuje Yalom v knížce Chvála psychoterapie - podle jeho zkušeností ve zkratce by měl být terapeut pro klienta otevřenenej, vřelej a průhlednej, předstírat by neměl nic - resp. měl by uvádět vhodně věci na pravou míru....
nevím, co myslíš tou distancí. ale podle mě distancovat by se od klienta/pacienta neměl žádný terapeut. pokud je řeč o "udržování hranic", tak to je podle mě hodně individuální.
právě např. yalom třeba píše, že některé atraktivní pacientce třeba otevřeně řekl (když se ho na to ptala nebo nějak to vyplynulo) něco ve smyslu, že pokud by se potkali jinde za jiných okolností, tak by o ní jako o ženu projevil zájem, ale takhle že to nejde... atp.
nemám sice zkušenost přímo z terapie, ale z jiného pomáhajícího vztahu a osobně nejsem proti tomu, když se z pomáhajícího vztahu vyvine přátelství. je to náročnější v tom, že si člověk musí opravdu hlídat hranice a chce to určitě nějaký ten rok zkušeností z praxe. ale v některých případech k tomu prostě člověk přirozeně sklouzává a osobně by mi bylo divné to utínat, protože práce.
mám větší problém obráceně - rodinného příslušníka nebo většího kamaráda (ne známého) - mám fakt problém vzít do služby. to raději doporučuji někoho o kom vím, že je dobrej a že by si mohli rozumět.