jeden teoretický dotaz pro terapeuty: zajímalo by mě, jak to ve skutečnosti je se vztahem ke "klientům", jestli je ten vztah vážně, tak distancovaný, jak by asi měl ..a jak terapeut "předstírá".?. byli byste ochotni přejít s klientem v přátelský (nebo jiný) vztah, nebo byste tím zklamali sami sebe. zajímají mě spíš osobní zkušenosti, než výpis z "etického kodexu".

mala reklamka:
XIX. ročník
Tématem letošní konference je Psychoanalýza a umění /pětapadesáté výročí úmrtí F. Kupky/.
Registrační poplatek pro rok 2012 je 800Kč, studenti CZK 700.
Datum a místo konání: 6.9. do 8.9.2012, Opočno
Zájemci o zajištění ubytování mohou kontaktovat Institut aplikované psychoanalýzy - sekretariát, tel.: 233 340 305.

PETJULE: Dik. tohle je alepon v smysluplne podobe textu. Akorat z toho sbcr.cz vyplyva, ze tam je jeste novela platna od 1.4.21012... a v tom postnutem je platnost od 1.1.2012...

ZUZKAOU: nikdo jinej to udělat nemůže, takže se holt budou muset naučit, jak se sebou vyjít a dát to dohromady. cesta dlouhá, ale pomalu aby se už vyrazilo...

ZUZKAOU: presne.

PETJULE: aha. tak tuhle novelu jsem prehledl. koukam ze tahle cast toh zakona je vubec cela prekopana http://www.sbcr.cz/cgi-bin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SB2006/108A6A16_010.HTM;skok#0257 je to plne XXXXX :) a moc mi to misty nedava smysl. Pac napr ten manzelsky poradce tam neni jako pracovnik v soc. sluzbach vubec uveden, ale je tam uvedeno co takovy manzelsky poradce musi vystudovat. Nemas nekdo rozumne UZ v el podobe tohohle po te novele?

PETJULE: souhlas ze by to melo stacit. zakon bohuzel je postaveny na hlavu, a vypada to navic ze po novele je i nekonzistnetni.

jinak jako určitě nechci tvrdit, že sociálního pracovníka může dělat psycholog, nicméně některé styčné body tam dost vnímám - takže mi přijde, že v některých profesích to lze prolínat....ale jak přesně je to s oporou v zákoně a různých novelách to nevím, to by chtělo zas právníka :)

MORPHLER: ach, pardon, omylem jsem vzala staré ÚZtko, v novém je to § 116 a

§ 116a
(1) Odbornou způsobilostí manželského a rodinného poradce je vysokoškolské vzdělání
získané řádným ukončením studia jednooborové psychologie nebo magisterského programu na vysoké
škole humanitního zaměření současně s absolvováním postgraduálního výcviku v metodách manželského
poradenství a psychoterapie v rozsahu minimálně 400 h

Tak na sociálního pracovníka je poměrně jasné, že psychologie nekvalifikuje. Ale na toho pracovníka v soc. službách by jako mohla. Ale nikoliv, je potřeba se dokvalifikovat.

PETJULE: §110 b: b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském nebo magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu (z.č.111/1998 Sb., o vysokých školách),
Kde ze je zminena ta jednooborova psychologie?

ZUZKAOU: proč si myslíš, že studium psychologie nekvalifikuje pracovníka v sociálních službách? v zákoně č.108/2006 Sb. je v kvalifikačních požadavcích na soc. pracovníka § 110 b, zmíněna jednooborová psychologie vztažená tedy hlavně k manželskému a rodinnému poradenství, nicméně docela vídávám inzeráty na soc. pracovníka, kde bývá zmíněna v požadavcích VŠ sociálního směru nebo jednooborové psychologie...


SRNECEK: on je rozdíl jestli ta "kreativita" vyvěrá z tebe za účelem něco prodat a získat obdiv okolí nebo jestli je to skutečný projev seberealizace, katarze, vnitřní svobody atp.... taky mi přijde, že internet je tak široké médium k propagaci, že svůj okruh "fanoušků" bys mohl oslovit v podstatě s čímkoliv:)... a v životě člověk prochází různými fázemi, takže myslet si, že "náhle" kvůli psychoterapii ztrácíš kreativitu "navždy" je úsměvné...i v životě umělce mohou existovat různé fáze nečinnosti, útlumu, hledání inspirace nebo touha se vzdělávat atp...

ZUZKAOU: to je mi jasný.. jako jedeš v tom ve velkým.. pozoruju už delší dobu ;)

NARVAH: ještě mám v záloze Věru Linhartovou, kdyby přišel s tím, že příběh je buržoazní přežitek ;-)

sem to říkal ;)

SRNECEK: v obou jde o to, být schopný předat příběh tak, aby to někdo jiný chtěl číst a nebo se na to koukat. U beletrie ti stačí oslovit daleko menší publikum, protože pokud chceš, aby z tvého scénáře bylo něco jiného, než školní cvičení, tak ten film někdo musí zaplatit.

Takže cílem je být sdělný, tedy kromě nějaké originality, tématu a tak. A na rozervané vlastní nitro se to dá uhrát tak maximálně jednou.

Proto je daleko lepší naučit se odstoupit od své rozervanosti osamělého hrdiny, zjistit a zjisit jak to vypadá v jiných rolích.

Ono je dost nerálné představovat si, že psychoterapiie, po té co zabere nastoli trvalé změny k lepšímu. Není nic jednoduššího, než se vrátit z pracně vydobytého neutrálu, či dokonce spokojenosti k původní mizérii.

Z čehož plyne, že zrovna při psaní libovolného příběhu ti psychoterapie, respektive poctivé vyznání se v sobě, rozpoznávání odkud co přichází a co to v budoucnu způsobí, rozpoznávání co si nalháváš a před čím zavíráš oči, tak tohle všechno ti může být jedině ku prospěchu.

to zuzka má právě..

ZUZKAOU: Nevím, zdali chápeš rozdíl mezi beletrií a scénářem... pokud jsi reagovala na můj předchozí výrok... scénář jsem schopen napsat, s beletrií je shodný v rámci budování charakterů, prostředí příběhu, akorát využívá primitivnějšího způsobu popisu akce... ale zcela chápu, sám už dlouho vidím, jak nemám celkový přehled, mrzké znalosti, tudíž mě to omezuje...

SRNECEK: tím hůř, protože aby to mělo jiný úspěch, než že to zfilmuje spolužák a/nebo kamarád, tak musíš umět napsat příběh a musíš ho umět napsat tak, abys ho prodal.