SHAMANICO,
KATIA: já z nich tak kategorický pocit nemám... Pravda, četl jsem jen jejich "sociální dělohu", tedy Rodinnou terapii psychosomatických poruch, a viděl jsem je teď v červnu na přednášce, kterou měli na Pražské psychoterapeutické fakultě. Spousta věcí, které říkají, ve mně rezonuje a dává mi dohromady pár dílků z celé té bohaté psychoterapeutické mozaiky. Knížka je psaná v poměrně pokorném tónu - na začátku explicitně upozorňují na to (volně parafrázováno), že je to jejich pocit, odkoukání z dlouholeté praxe, přesvědčení, založené spíš na zkušenosti, než na exaktních průzkumech či vědecky ověřitelných faktech. A tak, jak to pozoruji kolem sebe, musím jim v mnoha případech dát za pravdu. A v mnoha taky ne... Že si jejich teorie mohou lidi přebrat problematicky, o tom bych spíš pochyboval. Možná jsem naivní a odhaduji to špatně, ale tipoval bych ta jejich knížka nepřiláká tolik neodborné veřejnosti (odradí zkrátka cenou, složitým názvem...). A ti, co mají s tímhle oborem nějakou zkušenost, si to snad dokážou přebrat s rozumnou mírou kritického nadhledu...