je fakt, že jedna věc jsou subjektivní outcomes a druhé "reálné" vymizení symptomů...

DAW: jezis jak poznas, ze nekdo neco napsal jako objektivni pravdu? co to je za epistemilogickou blbost. pravda je tvuj problem, pro me tan pojem ma asi jinyvyznam.

MORPHLER: Potom by ta věta ale neměla být psána jako "objektivní pravda" nýbrž jako pouhé subjektivní zaznamenání určité tendence nebo představy či hypotézy.
MORPHLER: Jakmile vidím větu, že nějaký kvalitativní výzkum dosáhl 97% potvrzení určité hypotézy, tak ani nemusím číst, o co se jedná, protože to je jasnej nesmysl - nic víc než jednoduchá dobře znějící "pravda"

DARJEEL: no dost dulezite je kdo hodnoti co je dobra sese. v tomto metamodelu modelu (FIT- feedback informed therapy) je to klient.

DAW: prumerne se jen provadenim praxe nas vykon nezlepsuje (vysledky obrovske skupiny - meri se subjektivni pocit zivotni pohody klienta), ale to neznamena ze se nemuzeme zlepsovat jak to vnimas ty- jen ze to neni vetsina, kdo se takhle zlepsuje, ale jen ti lepsi z nas co na tom aby se zlepsili cilene pracuji. stejn tak si 80 nebo kolik procent z nas mysli, ze jsme nadprumerne dobri. you do the math.

Je fakt, že je to hodně silný tvrzení... budou dva terapeuti (nebo třeba řezbáři), jeden bude mít dva klienty týdně a druhý dvacet... jejich dovednost bude po prvním roce rozdílná a (pokračujíc stejným tempem) bude jejich skill po pěti letech na stejným levelu? C´mon!!

MORPHLER: Já nevim.. mě to zase zní tak trochu "sektářsky" - jako seskupení polopravd, které mají dohromady podpořit určitý konkrétní smysl. Jenže ten smysl je, dle mého názoru, spíše přáním a vírou než skutečností. Všechno co píšeš je hrozně relativní. Navíc věta "ani my se moc nezlepsime provadenim bezne praxe" je imho naprostý nesmysl. Právě naopak praxe je dle mého názoru snad ještě důležitejší než vzdělání.

DAW: "hlásat jednoduché a dobře znějící "pravdy"" - hele to je prave to, jde o cast zaveru z vyzkumu, s odkazem na clanek kde je k tomu kontext... a ty to labelujes takhle?

MORPHLER: Okej, jedna věc je výzkum, ten je rozhodně důležitý.. i když víme, že výzkum psychoterapie ještě pravděpodobně čeká na metodologický obrat (viz dodo bird effect např.) a dost možná je výzkum psychoterapie, ehm, .... no jeho relevance není moc prokázaná :) (nebo aspoň nebyla když jsem studoval, možná se to za těch pár let změnilo:)

každopádně, úplně selsky, nedokážu si představit, když si vybavím některé předváděcí terapie z výcviku, jak by si stejně dobrou sessi střihnul někdo, kdo nemá hromadu zkušeností za sebou...

Ještě mě napadá, že jsem před pár lety četl výzkum o tom, že právě osobnost terapeuta a jeho zkušenost je důležitým faktorem, tedy něco, co je v rozporu s Tebou postovanými výzkumy, šlo o RCT standard, takže žádný výzkum z Indie, bohužel to asi již nedohledám...
Jinak teda zajímavý a zajímavý pozorovat moje vlastní intrapsychické reakce, jak se můj selský rozum bouří... nějak si nedokážu představit, že by psychoterapie byla výjmečná oproti všem jiným řemeslům (gimme da reason why!) a zkušenost by nehrála roli... ale jako provokace a víření vod dobrý

DAW: v teto vete se resili terapeuti, tak se mluvi jednosmerne. samozrejme ze i to co ty pises je dulezite, ale nemuze byt v jedne vete vsechno a vycitat ji to je vuci ni trochu nefer, ne? :)

DAW:
DARJEEL:
NARVAH:
DAW:
Je hezke videt, co jste z te jedne vety vsechno vydedukovali. Veta btw. neni az na preklad moje a pochazi z manualu k mericim nastrojum ORS a SRS https://www.centerforclinicalexcellence.com/# v (cestine nastroje zde http://dalet.cz/ke-stazeni-V.php manulay mozna nekdy taky)

Predpoklad te mnou napsane vety je bonafide (tedy s dobrym umyslem a spravne dle sve vnitrni konzistrnce provadena) terapie. Tedy ne srovnani s uplnym laikem a rovněž jesou v dalším textu připuštěny vyjimky ve smyslu, že některé terapie jsou exra dobré ne některý konkrétní problém. Kazdopadne zaveru, ze delka klinicke praxe sama o sobe neni nijak vyznamnym faktorem pro uspesnost terapie pro klienta verim zcela. TEn faktor pojici se s delkou praxe se jmenuje zamerena praxe (deliberate practice) a je to (kdyz pouziji metaforu Scota Millera) asi jako rozdil mezi tim, kdyz muzikant trenuje a koncertuje. na koncerte se moc nezlepsi (dokonce si muze fixovat chybu, nema prostor ji tam opravit) apodobne ani my se moc nezlepsime provadenim bezne praxe. Udava dalsi vyzkum, kde po pouhych 50 sezenich dochazi k vykonu u prumerneho terapeuta k platau vykonnosti, ktera se bez one zamerene praxe (prace na sve praci) dal moc nepohne.

MORPHLER: Navíc se mi nelíbí, že i o tom vytváření vztahu se mluví pouze jednosměrně, jakoby to měla být zodpovědnost terapeuta - vytvořit dobrý vztah. To je taky absurdní. V systémech, kde pochopili jak jsou vztah a důvěra důležité, nechávají na pacientech/klientech aby si sami vybírali, komu z přítomných zaměstnanců se budou chtít svěřovat. Sami si vyberou terapeuta. Každý jsme přece jiný a budeme si vybírat k sobě jiné lidi. Zároveň ale v těchto systémech mají všichni zaměstnanci stejný výcvik a fungují jako tým, vzájemně se supervidují na poradách a skupinách - čili uvědomují si i to, jak důležitá je odborná připravenost a zkušenost.
Prostě všechno je to mnohem složitější, než by se líbilo těm, kdo chtějí hlásat jednoduché a dobře znějící "pravdy".

MORPHLER: tak to je dobrá zpráva, to můžeme rovnou zabalit řemeslo a nechat všechno na pavlačovém plkání :) nechápu potom, proč se vůbec shánět po nějakém terapeutovi, stačí pokecat s dobrým přítelem...

MORPHLER: Mě se ta myšlenka líbí, ale to, cos napsal mi přijde dost nevěrohodný. 97% je fakt hodně, navíc když přihlédneme k tomu, že se muselo jednat o kvalitativní výzkum, pak je to zcela absurdní číslo. Vytvořit takto jednoznačný závěr v situaci, kde hraje roli více proměnných, než kdy můžeš obsáhnout (některé věci prostě nezjistíš, anebo už tím, jak se na ně ptáš zkresluješ budoucí odpovědi - prostě nelze dosáhnout objektivity) zavání obrovským zkreslením (viz. konfirmační zkreslení) a nikdo rozumný těmto závěrům imho nemůže věřit už jen proto, jakým způsobem jsou předloženy.

zkus psychologickou ambulanci při psychiatrické klinice či nemocnici..

Tady bych povazoval spis za relevantni doporuceni podle klinickych zkusenosti... treba i nekoho zkusenejsiho. ja mel nektery ty lidi u nas na praxi... docela nedavno... atd.

DARJEEL: některé znám osobně, vím jakým stylem pracují.

ti na přímou platbu ne...

Díky, MORPHLERE, já některé z těch lidí znám, většina z nich jsou ale právě rodinní terapeuti. Je pravda, že asi nejlepší by byl nějaký klinický psycholog, ale ti mají dost často dost dlouhé objednací lhůty.

MORPHLER: osobní zkušenost nebo z čeho vycházíš?

VOGONJELC: zkus napsat do googlu klinický psycholog Brno. ať máš jistotu, že má ten člověk nějakou reálnou zkušenost s klinickou diagnozou. To co pastuje MORPHLER jsou fajn lidi, ale vesměs rodinní terapeuti