DAW:
chapem ze sa ti nechce citat dlhy clanok v anglictine.
len tak v ramci prokrastinacie som presla este raz celu tu debatu, mysllim ze doslo akurat ke nejakym nedorozumeniam - dovolim si to zhrnut:
povodne tvrdenie, ktore pastnul Morphler bolo:
"Ve skutečnosti je za 97% rozdílu ve výsledku mezi terapeuty zodpovědný rozdíl ve vytváření terapeutického vztahu (Baldwin, Wampold, & Imel, 2007). Naopak další vlastnosti terapeutů mají malý nebo žádný vliv na výsledek a to včetně věku, pohlaví, let praxe, profesionální disciplíny, stupně vzdělání, výcviku, licencovanosti, teoretické orientace, množství supervize či vlastní terapie a používání na důkazech založených metod."
asi by bolo potreba k tomu dodat, ze slo o kvantitativny vyskum, vzorka bola 331 pacientov a 8 terapeutov rozneho zamerania. vsetci boli vycviceni, supervidovani, riadne vzdelani.
to povodne tvrdenie teda vyvolalo burlive reakcie, hlavne argumenty boli:
DARJEEL argumentoval tym, ze osobnost terapeuta je tiez dolezity faktor. to nepochybne je, ale v tomto vyskume ju prave nemerali. takze vysledky zmieneneho vyskumu nijak nepopieraju vyznam osobnosti terapeuta, ktora ma sama o sebe urcite obrovsky vplyv na schopnost utvorit funkcny vztah.
Darjeel taktiez spochybnil vyskum psychoterapie celkove, co je padny argument,ale nic v zlom, na taku diskusiu uz fakt je potreba mat nieco aj nacitane, lebo tymto stylom by sme mohli spochybnit cokolvek.
DAW argumentoval tym, ze je to asi kvalitativny vyskum, co nie je.
Potom
MORPHLER este pritvrdil :) toto som tiez niekde citala, ale treba si uvedomit ze nie je 50 hodin ako 50 hodin... kazdopadne sa fakt zistilo, ze po nejakom obdobi od zaciatku praxe sa uz dalej terapeuti nezlepsuju ale drzia si viac menej jeden level. je k tomu kopa clankov ale hladat sa mi to nechce.