ZOEL: Vlastně přemýšlím nad tím, co jsi to chtěla a potřebovala, když jsi terapeutovi říkala, že je pro tebe důležité, aby tě v rámci terapie přijal. Co pro tebe znamenalo "být přijata v terapii"? Mluvili jste o tom?
Protože viděno zvnějšku, nedává mi to smysl. Ty žádáš o přijetí v rámci terapie... a terapeut najednou mluví o luxusu, který si nemůže dovolit (?) navrhuje setkání mimo terapii.
Zatím ve mě popsané chování tvého terapeuta vzbuzuje nedůvěru a obavy. Říkám si, že pokud ten člověk nedokáže nebo nechce pokračovat s tebou v terapeutické práci, kvůli které jsi přišla, měl by si to nejdřív srovnat v hlavě a tak s tebou domluvit postup - bezpečný, srozumitelný a výhodný pro tebe jako člověka, který přišel hledat pomoc s osobními problémy. Ale on tě nechal ve velmi nepříjemné a nevyjasněné situaci. Řeči o luxusu, o vyříkání si věcí mimo terapii a uhrančivé pohledy mi přijdou matoucí, zatěžující a ptám se, kde je v tom péče o tebe a kde je jeho zodpovědnost za jasný rámec terapie.
ZOEL: Přála bych ti, abys v partnerském vztahu nebyla skromná :o) A hodně bych ti přála, abys v terapii s dobrým teraputem přišla na to, proč se spokojíš s málem a proč si nevážíš sama sebe natolik, abys od vztahu a od partnera chtěla i něco víc, než jen to, aby tě partner oplodnil a nepil.