Já jsem třeba vcelku velmi ráda za to, že toto mohu podstoupit, protože třeba skupinový řešení konfliktů, je aplikovatelný z 90% i v realnem světě. Ty se vlastně učíš jak přijímat tak sám sebe rozvíjet v těch oblastech života, ve kterých ti to moc nejde. Ale protože to prostředí je bezpečný dovolí si mnohem víc než by si dovolil třeba v práci. Ale ty věci v práci aplikovat můžeš, protože už seš silnej a víš že to zvládneš a hlavně, Že na to máš nárok i právo. Špatně se to popisuje, ale individuální terapie je proti tomuhle něco jako trabant a Ferrari. A hlavně, tam, kam chodím já, je na terapii psychiatr, psycholog a někdy i sestra. Takže máš 3 lidi, kteří to řídí a je to velmi velmi poučný.S tím, že všichni mají psychoterapeutický vzdělání.

HELLENKA: Pokud je tak empatický a senzitivní, že se na druhé neustále napojuje a pak ho emoce druhých snadno sejmou, měl by podle mě pracovat na nějakém "filtru", aby ho to až tolik neovlivňovalo. Souviset s tim může třeba i hypotéza, že to takhle dělá proto, že se tak třeba vyhýbá vlastnímu prožívání, to je právě na tý terapii, aby se tohle mohlo rozkrýt, co za tím vlastně stojí a co tomu člověku brání v tom mít některé věci jinak. A skupina v tom může být hodně nápomocná. Ale příčiny a okolnosti toho můžou být různé, tohle je jedna z x možných hypotéz.

Celkem širokou nabídku skupin a stacionářů (kam se dochází denně od rána do odpoledne 11 týdnů + - 2) nabízí v Praze klinika ESET. Jak pro lidi, kteří mají neurotické, psychosomatické nebo lehčí osobnostní obtíže.

Klinika Eset – psychoterapeutická a psychosomatická klinika
https://www.klinikaeset.cz/

HELLENKA: Skupina má moc, jakou individuál nemá. V individuálu je to Tvůj soukromý bezpečný prostor, kde Tě konfrontuje tak maximálně terapeut, je to prostředí, u kterého máš větší možnost kontroly. Skupina oproti tomu je intenzivnější dynamikou. Tím, že většina problémů se odráží právě ve vztazích, skupina je bezpečný místo, kde jsou lidi konfrontování s jejich "vztahováním" k druhým - dostávají tam zpětnou vazbu, často se tam vztahují stejně jako ve světě mimo skupinu a právě tuhle dynamiku to umožňuje nahlédnout. Dobrá a intenzivní skupina vydá leckdy za rok dva individuálu :) A je přesně o tom, co píšeš - hodně lidí jsou jako houby a nasávají druhé (ergo mají pravděpodobně velký obtíže s hranicemi) a tohle je pomáhá zpevňovat a odlišovat svoje emoce od emocí těch druhých. Benefitů skupiny je mrak :)

V jednom programu, je to hustý, ale funkční!

Já teď chodím na skupinové psychoterapie, máme to vcelku 3 až 4 krát týdně ve skupině 7 lidí. Je to takový masakr, že si to nedovede představit. Musím říct, že zatím nejefektivnější způsob léčby, byť to dává zabrat jako prase

zprostředkovaně vím o dobré zkušenosti s http://www.anabell.cz/
možná y to v tuhle chvíli bylo nejrychleji dostupné "něco" a buď z toho vykvete přímo terapeut, nebo to může být odrazový můstek dál. Moc držím palce, tohle není malé téma...

URPUTNIK: můj názor na tohle je jiný a především se nebudu tlačit do pomahačské pozice víc, než je mi milé.
Navíc nejsem ráda v konfliktu s toxickými osobami, takže jí k tomu určitě nic říkat nebudu, jelikož mi není blízká a nemám ji ráda.
Určitě by to ode mě ani nevzala, dlouhodobě na mě žárlí, protože ví, že mě brácha má dost rád. Celou situaci by to jen zhoršilo.

Bráchovi jsem zpětnou vazbu dala již dříve...

Tohle téma bych asi dál neřešila, ptala jsem se na doporučení na odbornou pomoc a ne na to, jak mám jednat v rámci rodiny :)