V zadne jine profesi jsem tuhle otazku neslysela a to mam tech problemu docela dost. Vsude je to tak, ze reknu problem a ten clovek mi rekne, co by asi tak slo udelat a pak to vykomunikujem.

Pak ale nevyhledavas spravnou sluzbu, protoze terapie nefunguje tak, ze ti terapeut rekne, co mas udelat a pak to s tebou vykomunikuje. Je to podobne ocekavani asi jako, kdyz se prijdes zeptat obsluhy akvaristiky, jak mas udelat podhledy v obyvaku a cekas, ze ti da krabici se sadrosem a manual.

Mozna by ti pomohlo na tu otazku prave nahlas otevirat tahle sva ocekavani, o kterych pises, ze je mas… a pobabrat se v tom, co bys rada s tim tvym problemem, ktery jak taky pises nize, znas taky moc dobre. On ti pak taky terapeut muze rict, jestli “sedis ve spravnym kresle” treba. ;)

SHAGA: na tohle nemusis mit moc skoly, staci ti zaklady statistiky... abys spocet, ze na zaklade zkusenosti jednoho cloveka, tezko dojdes k takovym zaverum.

SHAGA: za prve survival bias error. - vyvozuješ z těch kteří daný fenomén (to ze jim terapie nepomohla) zažili a vůbec nepočitas ty ktyrým pomohla, ti o tom zpravidla tolik nediskutují.
za druhé samozřejmě, že se to zkoumá a reflektuje a výsledky výzkumu a metastudií jsou docela jednoznačné. bez ohledu na směr terapie, pokud se provádí bona fide, tedy ve prospěch klienta, tak většina lidí co projde terapií je na tom výrazně lépe než lidé s podobnými problémy kteří do ni nejdou. samozřejmě past je v tom většina. části lidí to nepomůže a části lidí to dokonce přitíží. tyto části jsou ale podstatně menší než ta první - ti co z toho mají užitek. tohle ale platí pro celou medicínu a léčbu lidí obecně.

Já tu otázku taky nemám moc ráda.
Ona funguje ve chvíli, když je člověk v kontaktu sám se sebou (např. při popisování nějaké prožité situace) a může přinést nějaký dílčí nasměrování, zformulování vlastní potřeby nebo aspoň úlevu. Nejraději mám "Co byste v tu chvíli potřebovala?" "Skočit po něm a zadávit ho."
Ale terapeut se musí do toho okamžiku trefit.

IOM_NUKSO: odpoved je v tom "Vim, jakej mam problem". mozna staci odpoved- tohle je muj problem a nechci ho mit, chci to mit jinak. mozna ti to prijde samozrejme, ale my to proste potrebujeme slyset, jinak by to bylo tlaceni nasich predstav reseni nekomu, kdo mozna chce neco uplne jineho. a dokud nevim ze tohle je to co chces, bylo by neeticke ti to tlacit. mozna chces neco uplne jineho. ja to nevim, proto se na to ptam.

IOM_NUKSO: říkejte mi sybila... A ne- nic o tom co je čí vina vážně nepíšu.

Ne - žádný psychoterapeut ti nedá řešení. Ono ani v poradentví těch rad dostaneš vlastně dost málo.

To že se tě snaží někdo navést k tomu, aby si zkusila definovat věci, zkoumat co funguje a co ne co chceš a kam se chceš dostat a jak to má vypadat není útok na tvůj majestát.

Ono konec konců neexistuje žádné zázračné řešení, které tě zbaví tvých obtíží, zejména když nejspíše jsou dost provázané se strukturou osobnosti.

Porstě se potřebuješ naučit žít sama se sebou a minimalizovat škody. A na to není odborník nikdo jiný, než ty - psychoterapeuti, když je necháš a nebudeš odcházet středem hned jak se ti něco nebude líbit tě mohou bezpečně provázet k tomu, aby se ti se sebou žilo snáze.


Zde jeden konkrétní návod a radu máš a stejně to dopadne jako vždycky, naznáš že to je volovina a pojedeš si po svém.

IOM_NUKSO: ona to neni odborná otázka, ale často i jen lidsky obecná. co chceš, od života, od služby... např. pokud jsi v PPP jsi tam z nějakeho důvodu. pokud je jediný důvod že tě tam poslala škola, mužeš odovědět že to co chceš, je aby tě škola nikam neposilala a dala ti pokoj.. jestli to je to ch chceš. to je zcela na mistě odpověď. nebo máš (asi spolu se školou) obavu že je s dítětem něco nějak špatně a chtěla bys to změnit, pak je odpověď tohle.. nebo potřebuješ nějaká papír od nich... oni ti odbornici nemohou vědět co chceš, proto se na to ptají. někdo chce od ppp papir, někdo pomoc... jestli nevíš proč jsi tam šla a co od nich chceš jak to mají vedět oni. nebo jiny příklad, když jdeš na terapii tak asi chceš něco změnit. něco překonat a pod. tak to je ta odpověď na to co chceš od terapie... asi nechápu proč by někdo někam chodil 15 let a nevěděl co od toho chce. já často pokládám ještě i otázku, co by se mělo na terapii stát dneska, aby to pro klienty mělo co největší cenu, aby to pro ně byl účelně strávený čas. na to bys uměla odpovědět?

VON_GILOTINE: pedagogicko-psychologicka poradna jeste :)

IOM_NUKSO:
IOM_NUKSO:
Ta otázka je zcela na místě, zkus se nad ní teda po 15 letech zamyslet a nebojuj s ní, spíš si ji nějak modifikuj. Jasně, že se neptají na to jestli chceš operaci apendixu nebo úklidové služby. To že o tom takhle žertuješ docela dost říká. Ptají se na to, co chceš aby se v tvém životě změnilo, jak chceš aby to vypadalo, k jakým myšlenkám či chováním nechceš sklouzávat, nebo jestli se třeba chceš jen vypovídat, sdílet s někým... to prece nemohou vědět, to má každý jinak ... ona ta psychologická pomoc je totiž pro každého něco jiného, někdo chce pomoct porozumět, někdo chce něco zmenit, někdo chce poradit, někdo vyslechnout, někdo provázet nějakým procesem ... co teda od té pomoci chceš ty? to je přesně ta stejná otázka.

Tak na začátku psychoterapie jsem většinou měl sezení, kde jsme řešili "zakázku", s čím přicházím, co bych chtěl řešit a divné mi to nepřišlo.