zdravim z korporatniho IT, pro dnesek jsem zvolil cerny tricko, fialovy dziny, cerny slipon kecky bez ponozek, na hlave mam dready z toho nektery jsou modry... no lidi si tu na me uz zvykli, ja na dress code ne :D

TUILE: tak zase ale na rozdíl od chlapů máme podle mne daleko větší prostor s tím co na sebe :)

Nezpochybňuji to, že spousta lidí se bohužel buď obléci neumí nbeo mají potřebu nějaké pubertální "rebelie" (zdravíme některá IT oddělení). Na druhou stranu mi přijde, že často jsou ta pravidla sice na papíře pěkně vypadající, ale v praxi dost hrůza. Pomačkané, nesedící a "levně" vypadající formální oblečení je pro mne osobně větší estetický masakr než ony pěkné džíny. Navíc jakjsme psala řada lidí se prostě obléci neumí resp. neumí trefit to, co jim sluší... Mne přišel sympatický přístup, když firma zaplatila stylistu, který lidem poradil plus u nižších pozic přidala nějaké peníze na oblečení. Každopádně jsem ráda, že v korporátu nepracuji. :)

TUILE: Ten princip je, že těmto lidem to nemá u koho procházet (takže je jedno jakého jsou pohlaví). Tj. oni jsou tou autoritou (není nějaká nad nimi - nebo alsepoň na jednání kam takhle přijdou). Obvykle jsou v postavení, kdy někdo potřebuje něco od nich a proto nosí co chtějí (což u někoho může být tričko a džíny). A samozřejmě v tomhle kontextu to může být také (byť podvědomě) otázka demonstrace moci.

A obecně je k tomu silnější tendence u IT firem.

LYRA: bych rekla, ze tohle projde spis chlapum. na zensky sou v tomhle kladeny daleko vetsi naroky.

Tak hodte nejaky korporatni dresscody z dneska. Myslim, ze tema pohovor se hezky rozpatlalo do vsech stran a muze se jet dal.

Mám takovou dětskou radost z toho, když venku najdu bezprizorní zrcadlo, tak se v něm vyfotím. Tedy včerejší vohoz do práce.

Sama se držím u pracovního oblečení formální elegance a připojuji se k těm, kteří tady zdůrazňovali přizpůsobení se situaci/prostředí, ale je dobré i dodat, že ti opravdu velmi vysoce postavení lidé, se kterými jsem kdy jednala - myšleno (spolu)majitelé opravdu velkých mezinárodních firem - bývali vždy oblečení spíše neformálně - mívali prakticky vždy džíny a polokošile :). Ale na tomto levelu mi to vždy přišlo už spíš takové paradoxní potvrzení jejich postavení - jsem tak vysoko, že si dělám co uznám za vhodné.

Vy si asi predstavujete, ze kdyz jsem vznesla dotaz na dziny, tak ze mam v planu tam jit v teniskach a v mikine. Sako, top, tmavy dziny a boty na mensim podpatku podle me nejsou nic neslusnyho, dokonce bych rekla, ze mi to i slusi. Dotaz znel jen ohledne kalhot, ktery bych musela narychlo shanet. Budeme sedet v zasedacce pro navstevy, jen ja a moje sefova, do prostoru, kde se pracuje, se vubec nedostanu.

Kazdopadne jestli vas to uklidni, tak se zadarilo a vcera jsem uspesne poridla par kousku kancl obleceni vcetne kalhot, ktery na tu schuzku hodlám pouzit ;-)

MIDORI: Tak ono to sice není pohovor, ale když si jdu dohadovat podmínky návratu po mateřské, tak zaměstnavatele chci přesvědčit, že jsem na mateřské nezblbla, svoji práci nezapomněla a že mu budu stejně prospěšná jako před tím. Přiměřeným oblečením dám najevo, že jsem nezapomněla "firemní kultúru". U matky, co si kvůli schůzce "odskočí od plotny", se nejspíš očekává, že bude trochu ležérnější, takže bych zvolila něco na úrovni "jako v pátek".

LORAIN: Což vo to, já bych džíny nenosila nikam, žádné ani nemám. Spíš jsem myslela, že by mě zajímalo, jak velký "průser" to bude (myslím ten vohoz), protože některé druhy těhle kalhot vypadají rádoby slušně (skoro by si jeden nevšiml, že jsou to džíny), ale některé (většina) jsou hrozivé.
Nevim no, já bych si taky radši koupila nové šaty, když už teda bych žádné neměla (hrozná představa :D).

TORUVIEL: MIDORI jde do firmy, kde "džíny ani v pátek" To mi přijde dostačující na to, abych je tam prostě nenosila.