Ja hrozne rada ocichavam cerstve vyprany pradlo. Kdyz je jeste vlhky a krasne voni, zaborit do nej hlavu :))

topinky! teď jsem u táty objevila topinkovač a znovuobjevila jídlo mého dětství:) a kromě toho jsou hrooozně dobrý:D

hrozně ráda si prohlížim koupelnovou poličku mýho chlapa... kloužu očima od jedný lahvičky k druhý a srdíčko skáče radostí, že existují i muži, kteří o sebe dbají a přitom nevypadají teple :))))) navíc se při tom cejtim trochu líp i vzhledem k nekonečnýmu množství kosmetiky, který vlastnim já :D

Už douho, několik let, kupujeme domů ten samej uzenej sýr (je v hnědým obalu s obrázkem myšky a sýru) a včera jsem si na něm všimla hrozně pěkný maličkosti. Dole na okraji přední strany obalu je tam napsáno takovým maličkým písmem: "Řekněte sýr! :-)" =)) To je tak hezký... =)

a ja vuni koleji a prazcu :) cestou vlakem si otevru okno, citim ten ter a dalsi prisady, sleduju sbihajici se koleje, draty, nadrazacky baracky, a posloucham muziku - a zrovna soundtrack z amelie je k tomu moc fajn!

jedna malá radost z nedávana, kterou jsem sem chtěla napsat a zapomněla:

pod kopcem od domku, kde bydlím, je panelákové sídliště. Jeden panelák teď zvenku rekonstruujou nebo něco takového, a asi aby z něj nepadaly kousky, je omotaný takovou poloprůhlednou napůl plachtou, napůl sítí... a když foukal vítr, běžely po ní vlnky, vypadalo to úchvatně, jako plachta, nebo jako vlny na moři. Jako by ten panelák někam plul:)

já zase miluju, když otevřu novou plechovku s tenisákama :)) v tomhle ohledu jsem asi feťák, ale nový tenisáky mi hrozně voněj :)

…je zvláštní, jak se různí lidé dívají na stejné věci…tak třeba dnešní ranní déšť…většina lidí se choulila pod deštníky a mezi zuby cedily nadávky na pokažené počasí…ale jsou i tací, kteří vidí v šedivé obloze zachumlanou peřinu, která jen tak líně sní o nebi nad sebou…a to se pak každá kapka změní v padající hvězdu, která se k nám snáší, aby se pokusila splnit naše přání…

…je každém, jestli bude moknout v dešti nebo tančit mezi padajícími hvězdami…

MISHAAA:
FELIS: Já mám mapama vytapetovaný schodiště a nejenom mně se stává, že se uprostřed schodů zastavím a koukám do nich. Většinou jsou to takový ty plánky, co dávají zadarmo v turistických informacích - takže skoro všechno místa, kde někdo z nás byl. Takže koukáme a vzpomínáme.

já si ráda prohlížím mapy, prostě jen tak...nejradši Prahy...moc se mi stýská...

Trhaní korbáčíku na vlákénka, jeho jezení vlásek po vlásku.

Nevim, jestli se to u vas doma taky tak delalo, ale vzdycky, kdyz mamka udelala bramborovou kasi, tak se pak i v hrnci dala do postele, do perin. A ja vzdycky prolejzala periny a hledala jsem tu kasi.. Krasne to vonelo a navic ta postel byla uplne vyhrata :)).