Dneska jsem šla do práce a po chodníku na mostě šel přede mnou takovej manažerskej čtyřicátník. Diplomatku pod ramenem, handsfree v uchu a zasmušilej výraz... Když jsem ho na konci mostu míjela, znenadání změnil směr chůze, a místo aby pokračoval po chodníku, zatočil podél zabradlí z příkrého srázu dolu k řece a sklouznul se po kusu betonu, kterej tam vede. Pištěl u toho a řechtal se jak malej kluk. :) A já s nim. :)