zapisovat si různý hlášky, výrazy, slova a věty, co slyším od svých přátel
často mě překvapí, jak jsou vynalézavější, než bůhvíjakej filmovej scénář .))

Vyrazit do práce o hodinku dřív, jít pěšky, v pekárně si koupit snídani a kafe a pak si to pomalu dát v parku na vyhlídce, užívat si teplé podzimní počasí a koukat na lidi jak venčí psy a nebo si šli zaběhat.

Mít tu spoustu času před příchodem do práce je prostě super :)

Večer jsem si v domě "stopla" výtah se sousedy z vyšího patra (netuším, jestli už jsem je tu někdy viděla?, ale působí jako moc sympatický starší pár), jeli z garáže se spoustou věcí. Měli tašky, košíky a přepravky s jablíčky a ořechy. Moc se omlouvali, že jedou z chalupy a odsouvali věci stranou, abych se tam vešla. Přemlouvala jsem je, že to není potřeba, že se vejdu. Usmívali jsme se na sebe, a pak mi jen tak dali krásné, voňavé červené jablíčko... :-)

Dělá mi radost se na sebe usmívat s cizími lidmi, třeba když jim zmačknu otevírání dveří v Mhd, když chtějí vystoupit. Nebo se usmívat na hrdé maminky sledující jak se lidé tváří na jejich potomky.

konečně se mi splnil sen mít malý černý koťátko, co se jmenuje rybíz, blíže mi prsty, rozvaluje se mi po nohách a kouká na mě tím svým odevzdaným výrazem .))

štípat a řezat dříví a rovnat ho do bedýnek a být celá zaprášená od pilin

a moje dnešní radost. být správně nemocná. natahat do postele spoustu dek polštářů, kapesniku. k tomu mandarinky, víno a další ovoce. hodně čaje, knížky, notas. tím vším se zavalit a pořádně se zabalit. tlustý ponožky se nesmí vynechat.

očichávat s dětmi čerstvě sesbíraná jablka... obzvlášť ta červená...

Cesta autem podzimními alejemi prozářenými sluncem a barvami listí...

kdyz cekame s malym na bus a ten konecne prijizdi, kricime oba: jooo joo jooo! uz jedeee! hura hura! konecne!
tedy to, co si vsichni ostatni jen myslej :)

ležet v hromadě listí a poslouchat čiřikání a štěkot :)

Kousat horicky trubicky. Ale pekne po plastvach ;)

KLEER: Ty jo..co když to byl nějakej Ford Prefect..

Jít vedle silnice ve spadaném listí, trochu poskakovat, smát se a kopat lesklé barevné listí do proudu slunečních paprsků... a usmívat se na lidi, kteří nesouhlasně koukají na dvoumetrového chlapa v maskáčích, kterak se chechtá jako dítě.

dneska v centru stál moc vysokej člověk v převleku mimozemšťana, ani oči mu nebyli vidět, a rozdával letáčky na přednášku o UFO. když jsem si od něj jeden brala, řekl mi "děkuju, krásná pozemšťanko" bylo to velmi milé

nezávazně si pokecat při kouření z okna s cizím chlápkem, co za mnou přišel po střeše