užívám si být první, kdo si utře ruce do ručníku vonícího aviváží

usínat, když praská dřevo v kamnech, noční ticho venkova a nebe posetý hvězdama, podzimní lesy na křivoklátsku, srnky, co mi při procházce přeběhnou přes cestu a třeba se i zastaví a díváme se na sebe jen tak, v bezčasí...

vlastnoručně zasadit květiny, bylinky, keře... a pak kolem nich chodit a rok co rok se těšit, jak prospívají...

nasadit si sluchatka...velmi silne vminat hudbu...a mesto a lidi brat pouze jako klip k pisni...usmivat se na ne...

koupat se v dešti (v lomu, v řece, v moři...)

HONZAL: jo, ale většinou je stejný jen to místo. ale my jsme jiní, lidi a situace okolo nás taky. taky na takový místa chodim ráda, ale kvůli tomuhle je to pro mě taková mírná psychická sebedestrukce .. ten pocit, kdy vás z nostalgie bolí břicho prostě.

Když vám není nejlíp, necháte zcela bezmyšlenkovitě nohy, aby vás nesly, a ony vás přinesou potřetí na stejné místo (ačkoliv si nikdy nezapamatujete cestu a vědomě byste ho nenašli), které vám náladu skutečně zlepší :-)

přijít na nějaký místo, kde sem dlouho nebyl a který bylo určitou dobu hodně spojený s mym životem a když je na tom místě všechno stejný, jak kdysi...

zachumlání se do vlastních peřin po pár dnech mimo domov...

Vyhodit do sberneho kontejneru a popelnice veci, ktere doma clovek X let obchazi s tim, ze se jeste budou hodit...ta uleva a radost pri pohledu na volne misto a ze uz to nemusim resit :-)

prohrábnout prsty trávu vlhkou od ranní rosy

Kdyz si nekdo na ulici zacne pobrukovat pisnicku, ktera vam zrovna zni v hlave

Šahat si do vlasů a čuchat k nim, když jdu od kadeřnice... takový hebký, jemný, krásný a voňavý jsou. :)

pomalu vybalovat oblečení, které ještě voní mořem, pískem a sluncem, a znovu prožívat, co už se nevrátí

kdyz se moje dite usmeje :)

Tichý šelest listoví, který tady nese vítr oknem a očekávání zítřejšího dne, kdy si budu moct konečně odpočinout a nechat se unášet klidným hlasem mého milého. Po dvou týdnech. Konečně (:

Baví mě nechat lidem ve vlaku či metru přes raměno číst můj časopis a nenechat je to dočíst do konce a znova a znova a znova na dalším listu :c)))