Čůrání venku s nějakým pěkným výhledem do kraje. To se nikdy neomrzí. :-)

Usínat u zapnutého větráku...ten zvuk mi připomíná moře. To šumění...miluju

Číst si o rozbalování balíčků v klubu "Nyx slaví 15 let!!!" zatímco na sobě mám nyxí tričko, které jsem si převlíkla v práci, jen co jsem balíček rozbalila.

Včera mi dala poprvé pusu na veřejnosti. Jen mi ji tak rychle vlepila a hned se rozhlídla po okolí. V zápětí se na mě podívala a dala mi ještě jednu, už se nerozhlížela, jen se usmála a položila mi hlavu na rameno ))

Zvuk rozjíždějící se tramvaje (jsem mimopražská, moc často ho neslýchám).

Číst knihu bez záložky a každý večer si zapamatovat stránku i odstavec a další večer si to pamatovat a plynule pokračovat ve čtení.

EETEE: Jojo, navíc se pod to krásně schová občasná samomluva, kdy na člověka ostatní nekoukají jak na blázna. ;-) Jenom je hloupý, když se výjimečně jde někam bez děcka a člověku třeba ujede: "Tak a teď přejdeme." :-))

EETEE: ...a vlastně když nad tím přemýšlím, tak mi dělají radost i maminky, které se dětem věnují, zpívají si s nimi na ulici, nebo odpovídají na stopadesaté "A proč?"... :-)))

Žádná genderová diskriminace! ;-)

Celkem pravidelně mi dělají radost tatínkové s dětmi.
Cestou do práce jsem potkala brýlatého tatínka s dítětem posazeným za krkem, kteří si zpívali Kočka leze dírou, pes oknem... :-)))

Dneska jsem si ve vlaku uplnou náhodou hned dvakrát přisedla k jedné hezké babičce, jela jsem s ní do práce i z práce. Strašně hezky voněla, stářím, knížkama, jablíčkama a skořicí... Doufám, že má někde děti a vnoučata, co jsou na ní hodní.

Tak když jsou tu kytičkové...
Před časem jsem měla mrkev, na kterou asi přišlo jaro a ž jí začaly rašit nový lístky, tak jsem ten vršek klasicky odkrojila, mrkev snědla a toho vršku se mi zželelo, tak jsem ho dala do květináče... a dneska už mám na okně asi 20cm dlouhej stonek mrkve, co dokonce už i kvete :)

Kdykoliv tramvají projíždím přes Smíchovské nádraží, musím se usmívat při pohledu na tu barevnou výzdobu, obrázky na zdech, "kytky" z petlahví na sloupech... Když jsem to viděla poprvé, měla jsem extrémně blbou náladu a tohle mě tak mile překvapilo, že jsem se musela usmíévat stejně :)

Taky mám pár zahrádkových...

Čerstvé ředkvičky ze záhonku, vždycky mám radost že najdu další a další už dost velkou, abych ji mohla sklidit.

A nikdy neodolám dát alespoň jednu menší ředkvičku psovi, když loudí...protože je má tak rád. :-)

Přesně v okamžiku, kdy jsem ztratila poslední zbyteček důvěry ve své pěstitelské úspěchy, se má balkonová zahrádka zazelenala.

Najít při úklidu něco, na co už jsem dávno zapomněla, že existuje. Třeba dnes to byly fotky ze školky... :)

koukat jen tak z okna, když děti konečně usnou

Mam rada ten zvuk, kdyz o sebe "zazvoni" dve tabulky mrazeneho spenatu. Dost casto do toho mrazaku v obchode sahnu jen abych s nima cinkla, i ikdyz pro spenat vubec nejdu. :)

Když vidím nějaký pár poprvé a vím že jsou spolu dlouho, zeptám se jak a odkud se znají.
Je zajímavé sledovat tu synchronii ve vyprávění - jak se doplňují a odkývávají si, že tak a tak to opravdu bylo. Kolikrát i zajímavé historky. Ptám se na to často. Někdy je to lepší debata než nad počasím, když někoho neznám.

unavit se fyzickou prací

normálně z beden šepot,
ale občas,,,

VOLUME doprava! :)