Máme tady v okolí baráku kosa, který je zčásti albín a má bílé skvrny po stranách hlavy, takže ho vždycky spolehlivě poznám. (Mimochodem jsem díky tomu taky zjistila, že kosové se docela drží ve svém malém teritoriu a když jsem si dřív v minulých bydlištích myslela, že kolem vídám kosy, byl to ve skutečnosti pravděpodobně jeden a ten samý kos :D) A dělá mi radost vždycky, když ho uvidím, je to starý známý. Potěšilo mě, kdžy se jednou objevil po delší době, kdy jsem ho nevídala.. A když jsem v lednu začala sypat na balkón slunečnice, tak mě překvapilo, že místo obvyklé skvadry sýkorek začal lítat právě on, takže ho můžu skrz okno pozdravit i zblízka :) (Jednou to bylo doslova z očí do očí, protože přiletěl na zábradlí, když jsem zrovna seděla na balkóně, nevím, kdo z nás se lekl víc :D)