KOERHE: Tyjo, to mě mrzí, že jsem tam nebyla! :D

Ale připomněl jsi mi ten báječný pocit, když vyprávíš v kupé veselou historku a spolucestující se nejdřív snaží tvářit, že tě vůbec neposlouchají, ale pak jim začnou cukat koutky, chvíli ještě odvracejí hlavu, aby nebylo vidět, že se řežou, a nakonec se přestanou snažit a vyprsknou nahlas nebo se přidají ke konverzaci něčím ze své zahrádky.

Když hrajete v noci na nádraží hakys, koukaj na vás lidi, vy je pozvete a oni se přidají! A pak je z toho asi čtvrt hodinky hra ve 4 při který se smějem, skáčem a sekuriťák na nás jen pobaveně kouká a častuje nás hláškama. Zpátky do dětství.
Když přijel vlak, dali jsme si high-five a rozešli se každý svou cestou. :)

když v zimě někdo přijde z venku a úplně voní tím mrazem!

Cesta z práce, kdy ve světle lamp krouží vločky, sníh křupe pod nohama a já v něm dělám úplně nový (křupavý) cestičky.

TOOMIX: dnes jsem koupil Vánoční stromek a vzpomněl si na opuštěné banány. V OBI měli poslední kus v květináči - chudák. Křivý, nepravidelný, sem tam trochu oschlý. Ale nemohl jsem ho tam nechat. Prozatím dostal vydatnou zálivku a odpočívá. Jestli to nevzdá, půjde pak na chalupu

Dcerka v miniškolce vyrobila obrázek - sněhový mrak z vaty a kolem nalepené papírové vločky vykrojené raznicí. Nepoužila dost lepidla, a tak cestou domů trochu "sněžilo". Někdo u nás v baráku jednu vločku našel a připíchl ji na domovní infonástěnku. Vypadá to moc hezky. A my víme, že ta vločka je od nás.

Dívat se z tepla vlaku na zasněžená pole.

VESPER_INDIGO: asi zalezi na situaci, ale doklepnout! :D
ja rad bojuju do poslednoi chvile i v zoufalejch situacich, je to jenom hra :)
a vzdycky pak potesi, kdyz protivnik napise "good fight", pripadne da radu, prenecha loot, whatever, zkratka best ship is "friend-ship" :)

přijít na to, jak se vypíná blikající podsvícení půjčené klávesnice

Sedím v kavárně pod Lipami, piji bílý svařák, hrají pohodovou muziku a já si kreslím.

Nevím, jestli se to sem počítá, ale zkusím to. Sem tam, když třeba je jasné, že nepřítel má slabší karty nebo když je jasné, že vyhraju na jeden tah, tak ve všech možných karetních, fantasy, sci-fi a jiných online hrách nepřítelovi sdělím, že hrál dobře a nechám se porazit. Vždycky pak přemýšlím, co si ten druhý myslí. Těší ho to? Je vděčný? Je naštvaný a ponížený? Překvapený? A takhle se bavím a učím v nestandardních situacích.

TRISSIE: a stín a kyslík :)

včera jsem načala první opravdu náš broskvový džem. voněl a chutnal po létě a i když toho na zahradě už roste docela hodně (a džemů jsem z toho vyrobila spoustu), tak zrovna u téhle si to nějak sedlo, že díky mé práci je svět o něco hezčí místo, protože v něm roste strom, který dává ovoce...

to, jak Praha vypadá z Libeňského mostu.

.. přijít po několika hodinách práce na zahradě - ve které žije babí léto - dovnitř do domu a cítit takovu tu vůni větru / suché země / Slunce / větví, která se od mého dětství nemění ..

stát pod ořešákem když zrovna ty velké tvrdé hnědožluté listy padají

ELSINOR: Mne takhle jednou trosku zavarila jedna klientka na akci, kde jsem licila vic lidi od nich z firmy. Ted budu citovat: “kdyz jste se mi starala o cecky, tak to bylo super, ale tohle je jeste lepsi” :-D ty pohledy staly za to :-D ale i tak to byla super mala velka radost :)

průvodčí, která mi právě štípala lístek ve vlaku na cestě na punkrockovej koncert, má na nohou ty úžasný marteny s růží!

Vzít si na sebe po půl roce kabát a zjišťovat co jsem nechala v kapsách a vzpomínat

Vyjídat z plechu po pečených bramborách všechen spálený kmín nabíráním na bříško prstu.