Schovávám doprostřed misky s horkou ovesnou kaší kostičku čokolády… a občas, když jsem hodně rozespalá, se mi na ni povede zapomenout a pak ji tam najdu! :)

Drobné dobré skutky mezi mnou a náhodnými cizími lidmi, z obou stran.

Poslouchat v lese "datlujícího" ptáka, pak ho hledat v korunách stromů...
A pak další radost, když se ho podaří najít.

Krásné fasády! Lístečky, vinná réva, kulturisti, ležáci, exhibicionisté, rozervané panny (pořád píšu o sochách), lvi, jeleni, ptáci, iónský, dórský i korintský, nápisy ve zlatě, psaníčka, vitráže, niky, kování, je to krása jezdit do práce do centra města. Je to takový miktovýlet za krásou cestou do kanceláře i domů. Těším se zítra na cestu do kanceláře :)

Když vyzvedávám dítě, potkávám často jednu paní, která s sebou bere oblíbeného plyšáka svého syna/dcery a má ho vždycky oblečeného podle aktuálního počasí.

Poslední dobou mě baví zdravit úplně cizí lidi a smát se na ně. Ještě se mi nestalo, aby to někdo neopětoval.

A také mě baví plácat nic netušící kamarádky v krámě nebo na ulici po zadku a čekat, jestli dostanu nebo nedostanu facku - zatím jsem ji nikdy nedostala (jsem holka ;c)

Oblíknout se do čerstvě vypraný noční košile dneska sundaný ze šňůry, ještě voní sluníčkem (ta košile). Bonus je, že jsem ji sbírala s prvníma kapkama bouřky.

Když hrajeme žolíky a já mám hned do ruky rozdanou postupku.

Vylézt na balkon s kartáčkem v puse zrovna ve chvíli, kdy je od výstaviště slyšet Nothing else matters.

Cim cernejsi voda odteka z pracky, tim vetsi radost, z to prani neni zbytecne

kdyz stihnu vyvencit tesne pred tim, nez zacne lejt a pak se z balkonu divam, jak prsi :)

teď těší celé tohle období - než začnu vařit nebo péct, zajdu si na zahradu, ulovím potřebný základ potravin a pak se rozhodnu, co vlastně uvařím :)
mé kolchoznické srdce plesá spokojeností...

Když přijedu na zahradu, sundám si střevíčky a chodím bosa v trávě. Kdyby to moje nohy uměly, určitě by dnes složily oslavnou báseň nejméně o 3 slokách o bosých nohách v trávě.

Jen tak si sednout a uháčkovat kus toho mého rozpracovaného díla..Ano, několikaměsíční relax, ještě mě čeká kus práce. Ale vždy u toho tak nějak vypnu a je mi lépe.

TOULASE:
... dobře, musí to ven
..to není žádný ovsík, ale JEČMEN!!!
mea culpa

Dnes jsem byl pomoci v kuchyni bistra mého kamráda. Mladé holky v kuchyni znají většinu hostů a tak jsem se s úsměvem prorpacoval ke konci směny za znejíích hlášek typu " vejce benedikt pro Pana Bezpolníčka" , "jsou tady skeletonky, tak bez tuku prosím", "Jeden bulgur pro sindibáda".
Na konci se jedna ze slečen přiznala, že krapet polníčku pro pana bezpolníčka přece jen na talíř dala. Tvářila se tak škodolibě.

Jedno plus na vedrech je, že prádlo sušené na balkoně (hlavně ručníky) tak hezky hřeje a voní.

Plus na bouřce jsou blesky a to, že ten ozon tak hezky voní.

Poslední dobou, když se vrátím z práce domů, zajdu dovnitř a odložím si věci.
Vyjdu ven a bosá se procházím po zahradě a ujídám jahody... těším se na rybíz a meruňky...
Až potom jdu domů, za rodinou... zrestartovaná...

Zout si na lesní cestičce sandály a rozběhnout se tím horkým vzduchem, těžce vonícím pryskyřicí, jako by nadnášel.

Babča slaví v sobotu 95.narozeniny.

Vybíraly jsme spolu na ten den šaty z šatníku...
Seděla, já jí podávala ramínko za ramínkem..
ona se s každým oblečkem polaskala, zasnila :)
..co kus, to příběh, vzpomínka