Na pastvině se mi rozvázala tkanička zrovna u balvanu, na který jsem si mohla dát nohu. :D

O 2 roky později a pořád několikrát týdně stojí u okna a mávají.

Usínání po horkém dni za zvuku a vůně nočního deště…
Ráno jít bosa do mokré trávy na zahradu a cítit tu vůni mokré půdy a květin…

Pasu ovce v třešňovém sadu, a kdykoliv zafouká vítr, poletují kolem mě okvětní lístky a já jsem princezna pastýřka zakletá v čase a každé ráno se znovu budím ve svůj svatební den a v každém pohledu je naše „ano“ a každý polibek je z pravé lásky.

dvacet deka gothaje mezi dva rohliky, cibule, ocet

Kultovní lék na špatnou náladu po 20 letech zpět v kinech

"Kolik let vám bylo, když jste Amélii z Montmartru viděli poprvé? Mně asi 16 a naprosto mě uhranula – začala jsem nosit červený baret a učit se francouzsky. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že jednou budu pracovat na návratu této výjimečné klasiky do kin, nevěřila bych mu. Amélii je ale 20 a velké plátno bude jejím dobrým skutkům a nápadité filmařině znovu pěkně slušet. Diváky báječně vytrhne z trudnomyslné přítomnosti a potěší je, stejně jako créme brulée, kterému špičkou lžičky rozbijete krustičku karamelu. Do kina tentokrát vezmu i moji mámu. Amélie je totiž přesně ten film, ze kterého budeme mít radost obě dvě a dáme si po něm skleničku francouzského vína."
Hana Kijonka, Aerofilms

https://www.aerofilms.cz/amelie-z-montmartru/

Moje svatební šaty mají kapsy. Kapsy!

čůráním do hlubokého sněhu dělat obrazce nebo psát svoje jméno

ja uz sem uplne zapomnela, jaky to je, kdyz je celej den cisty nebe. such WOW.

sykorky na krmitku na terase :) kdybych vedela, ze z toho budu mit doslova infantilni radost pokazdy, kdyz tam nejakou uvidim, udelala bych to uz davno :D

Večer jsem viděla dva dospěláky, jak se na ulici koulují. Epická bitva!

nastavit si cíl a dosáhnout jej - třeba když si velice spontánně uděláte uprostřed procházky sněhovou kouli, mžikem se rozhlídnete po okolí, určíte "tamtu ceduli nalevo za zastávkou" svým terčem - a trefíte!

malá velká radost u zjištění, že cítím smrad z prádla :-))
člověk by neřekl, jak taková věc potěší

Když jsem si nedávno koupila kávu a trošku mi do kelímku napršelo :-)

Sehnala jsem kabát z vlny a kasmiru, který mi sedí, cítím se v něm dobře, nestál raketu a ještě je od českého výrobce. Tahle radost mi ještě nějaký ten pátek vydrží :)

Když mi začne při uspavaní a čtení pohádky dělat blbiny a že chce zpívat. Začne hopsat po posteli, zpívat, předvádět a děsně ho baví jak se směju, pač to se nedá, být vážná, že už se fakt jako musí spinkat :) nachystá si imaginární motyku a začne zpívat "šel zahradník do zahrady" :) pak vykládá a mezitím mě pusinkuje, jednu za druhou.. Já budu uspávat u nás v posteli dokud to půjde :)

Když babče naservíruju "kachýnku" a vidím jak jí svítěj oči, nic jí nebolí a všechny starosti světa jsou pryč

Zahradní hody, miluju léto. Trhat třešně a rovnou je jíst. Lusky, jahody, k tomu všechno kvete, prostě dokonalost až po bradu.

"nezlob se na mne, já jsem občas hrozný vůl" :) potěšilo že to aspoň přizná :)

když na mě mrňavá skočí a do ucha mi nadšeně huláká "Moje maminka! Moje!"