AMBIENTIUM: chapu to tak, ze husserrlova fenomenologie je racionalistickej projekt, kde smyslem je ukotveni se v transcendentalnim vedomi a odtud takovej popis skutecnosti, kterej umoznuje ciste racionalne vybudovat celou stavbu cloveka/lidskosti/(spolecnost?). nemyslim ze tam je neco o osviceni v tom smyslu jak to chapes ty. treba heidegger je daleko mystictejsi, ale taky dela neco jinyho nez husserl, je to bliz self-inquiry, i kdyz hodne intelektualni -- zaroven ale nema za "cil" osviceni, protoze nedela nabozenstvi, nedela teologii, neni svazanej tim, ze by mu muselo vyjit to "spravny" - no a to lidi sere, nebo to nechapou, protoze nechapou, ze nekdo muze "jen tak" (ale vazne!) myslet - svobodne, podle sebe, nechat se vest, kam ho to vede. jak rikal tolkien "not all who are wondering are lost".
tady v tom oboru nikdo s nicim neprijde ve smyslu ze ti pred garazi pristane nova tesla -- bud se tim chces zabejvat a kultivovat se tak v urcitym smeru nebo v tom nespatrujes cestu, a to je oboji platny. smyslem cesty je projit tu cestu, otevrit novy pole, a stat se tak bohatsim, ziskat vyssi citlivost na diference, ne jen dojit odkud jsi vysel.
skutecny, zakladni a zakladajici mysleni ma svoje dusledky a dosahy v radu desitek a stovek let, spis mezigeneracne -- prave proto, ze je tak tezky se skutecne vystavit tomu, jak myslime, jak tim spoluutvarime svet, a neni lehky se tim padem vystavit naporu vseho tohohle, co nejdriv bylo myslenkou, pak zvykem, pak instituci a ted se zda nezmenitelnym -- neni lehky menit zabehany cesty (a neni mozny je ani vymyslet, jak si myslej lidi jako husserl)
proto myslim, ze takovahle cesta mysleni/self-inquiry nikomu ted nic neprinese, protoze muze prinest (nebo ubrat) jen tomu kdo ji prochazi a pak mozna se to rozvetvi v dalsich generacich.
tolik k rozdilu zakladajiciho mysleni jak ho chapu vs. osviceni (resp. vedomi toho, co tohleto vsechno je), ktery se s myslenim prilis nekryje, cimz padem nema primo vliv na vyslapany cesty.