JOHNY115: Nešlo mi o zdůraznění talentu proti touze (asi jsem se špatně vyjádřila). Pokud bych měla vybrat jediný faktor úspěchu, asi bych ho nazvala vůlí (viz Tvé příklady houževnatců). Nenazvala bych ho ale touhou. Silná touha není ještě silná vůle, vůle má proti touze něco navíc, je to něco jiného. A ani ta vůle není ještě záruka úspěchu, i když to tak může podle několika výrazných vynikajících jedinců vypadat.

Líbí se mi ta myšlenka o víře, která se potvrdí. I na tom tunelovém vidění něco bude.

Jinak, za sebe, dávám v poslední době vědomě přednost (ve většině věcí) plynutí a pozorování před sebezaúkolováním a usilováním. Obojí je zajímavá cesta. Předpokládám, že časem zase dopluju do období discipliny, teď dávám přednost přemýšlení a rozvažování. A vidím, že to odkrývá bohatství, o jakém se mi v době strávené s jazykem na vestě nesnilo. Tuším, že člověk by měl nejdřív mnohému porozumět, a pak se teprve pustit do usilování čili vydávání sil. Například už jen tomu, že úspěch není uspokojující, pokud neslouží něčemu dalšímu.

BONDA: ke komiksu: to je asi vec nazoru, myslim ze hodne uspesnych lidi by nesouhlasilo ... byt nejlepsi na svete urcite vyzaduje oboje, talent i touhu ... touha je ale ta dulezitejsi cast a do nejakych top 10-1% dostane cloveka s prehledem ... historie je naopak plna prikladu kdy lide ne jen ze nemeli vlohy, ale meli i tezky handikap oproti prumernemu cloveku a i tak to dotahli daleko ...

1) jak Terry Fox mohl ubehnout 5373 km za 143 dnu s rakovinou kosti, amputovanou nohou a ve srovnani s dneskem hodne mizernou protezou na nejaky pohyb

2) nebo Lamar Gant, ktery mel extremni skoliozu a presto se stal prvnim clovekem ktery na mrtvem tahu uzdvihl petinasobek sve vahy (300kg), podle doktoru se jeho pater mela zlomit vejpul, nikdy se nestalo a dodnes je v nekterych vahovych kategoriich neprekonany sampion

vybral jsem atleticke uspechy, pre ten handikap je na pohled jasny, to stejne ale plati ve vsem, i hodne bohati lide casto nejsou vubec nejak talentovani, byli ale ochotni obetovat vsechno aby dosahli co chteli, v biografiich clovek casto najde jak mnoho let v kuse pracovali stylem ze kazdou minutu vzhuru dychali jen pro svuj sen

jeste k tomu fyzickemu a zmeritelnemu, co se tyce treba kulturistiky tak dnes se da maximalni potencial kazdeho cloveka zmerit na kilogram presne .. tezka chyba usudku je myslet si ze kdyz nekomu nerostou svaly po trose snahy tak nema geny, talent a tim je hotovo .. ve skutecnosti clovek co na to nema geny vypada pri svemu maximu takto - Frank Zane ... ano oproti Arnoldovi, ktery mel neuveritelnou touhu i vlohy zaroven je Zane vyznamne mensi ... urcite si vetsina hubenouru ale nepredstavuje ze by takto mohla vypadat, kdyby tomu zasvetili svuj zivot ... Zane nemel pro rust svalu vlohy (proproce mel pravda), dosahnul ale uplne stejneho relativniho maxima jako Arnold, tj. sveho osobniho maxima ... z absolutni stranky je horsi jasne, ale bezpochyby byl v top 10-1% (a taky vyhral jednou mr. olympia jako Arnold)

pokud bych mel jmenovat nejvetsi problem MBTI tak je to prave jakysi sklon, videt v tom nejakou danou urcenost, obzvlast prave INFP na forech jako PersonalityCafe furt jen resi ve stovkach threadu, sem takovy? sem makovy? mel bych delat tohle? tamto? co mi osud nadelil, co mi rika MBTI, kdyz se to tu pise tak bych se podle toho mel prizpusobit, chovat se podle svych silnych a slabych stranek ... takovy system ktery misto obohacovani spise omezuje je z praktickeho hlediska k nicemu ...

kazdy ma samozrejme vrozene schopnosti, ale to neznamena ze clovek nemuze delat neco na co nema talent, znamena to jen ze to bude tezsi, pokud nekdo ale chce neceho dosahnout i s vedomim ze ho to bude treba stat dvojnasobek usili nez nekoho kdo ma talent, a nevadi mu to, tak proc ne ...

ja driv taky furt resil jaky jsem a nejsem a co bych mel delat, a jednou z veci ktere jsem o sobe "vedel" bylo ze mi nejdou sporty, proste bylo zjevne ze na to nemam stavu tela ... pred par lety jsem to ale prestal akceptovat, 2 mesice jsem 6h denne studoval materialy o cviceni, pak zacal cvicit a rok na to uz jsem zvedal na mrtvem tahu 140kg, coz pri me male vaze je docela slusne ... driv bych si nikdy nepredstavil ze to je mozne ... jasne, lide co na to maji talent tak jim bude stacit mozna tak polovina usili na uroven kterou jsem dosahl a snadno by me prekonali ... pointa ale je ze kdo z bezne populace zvedne 140kg, ani borci vetsi a svalnatejsi nez ja to nezvladaji, z hlediska absolutniho (z hlediska serioznich atletu) to je sice o nicem, ti ale nepredstavuji ani vrchni procento - do top 10% jsem se tedy v pohode dostal ... a tak je to se vsim ...

kdyz bych si urcil ze budu vydelavat jako vrchnich 10% tak toho bezpochyby dosahnu (pokud to budu dostatecne chtit), a byt v necem top 10% neni vubec spatne ... jasne bude me to stat treba vice usili nez nekoho kdo na to ma talent, ale treba mi taky vubec nezalezi na tom jestli dosahnu top 0,001% a budu nakym bilionarem (na coz bych ten talent potreboval) ... treba ma pro me velkou hodnotu uz jen to ze budu 10% a budu mit dostatek penez na vsechny svoje potreby a slasti .. byt v necem vynikajici muze kazdy ... cenu kazdou plati jiny, ale co na tom zalezi, kdyz chci neco tolik ze mi nevadi ze za to zaplatim vice nez naky jiny lojza s talentem ...

tyto veci nejsou vubec cernobile, lide se snazi venovat se jen aktivitam na ktere maji talent a ve kterych by "mohli" byt nejvetsi na svete, stejne ale nebudou .. o tom ten komiks je, pokud neco clovek chce tak toho dosahne, zivot je dlouhy, i bez talentu se toho da stihnout hodne za zivot, to by lide ale nesmeli travit 90+% svoji existence nerozmyslenymi a neproduktivnimi cinnostmi ... mozne je mnoho, v jakesi prevracene logice ano, lide nejsou schopni byt v necem vyjimecni, ale ne proto ze by to neslo, ono by to slo ... oni ale nechteji.

Samozrejme v praxi soucasti toho je ze lide dokazou jen tolik kolik si mysli ze dokazou. Jsou to vzdycky jen ti co si mysli ze dokazou cokoliv, ze to cokoliv taky dokazou. Mezitim bezna populace drzi nazory, ze na neco nemaji talent a tak by to vubec nemeli resit. Takze i kdyz je cast pravdy na tom ze hodne je vrozene a urcene okolim atd., tak i tak bych radeji byl "nefakticky" pokud to udela muj zivot lepsi. Protoze mezi psychology ta sila vazby mezi predpokladem/virou v neco a skutecnym vysledkem je dost znamym jevem. A vi se ze ta vazba ma hodne hodne dramaticky efekt, protoze podvedomne kazdy se snazi utvrzovat svoje originalni predstavy o svete v realite, mit pravdu je podvedomne dulezitejsi nez byt stastny. Kdo veri ze neco pro nej neni vhodne, tak se stane presne to. Nic.

Tohle je nebezpeci MBTI, protoze tam je pak cyklicka vazba kdy clovek se stava vic a vic INFP jen proto ze cetl jaky ma INFP byt, i kdyz mnohe z tech definici treba vubec cloveku nesednou. A pokud se nehodi aby INFP neco byl, tak takovy INFP bude delat podvedomne vsechno proto aby si takovou pravdu udrzel, a to mu nazpatek zase potvrdi ze skutecne je INFP a to zase vice posiluje to tunelove videni atd atd.

JOHNY115: Já v tom nízkém počtu sezdaných čuju spíš vysoké idealistické nároky (samozřejmě i na sebe, snad i víc na sebe) ohledně vztahu. INFP podle mě typicky touží po velkém a frustruje je, že umějí vytvořit jen malé. Ohledně peněz souhlasím - ty INFP nejspíš vůbec neberou (můžu-li soudit podle sebe). Ohledně kariéry už bych to ale zase viděla spíš na nespokojenost danou střetem reality a touhy (kupř. touhy být užitečný a uplatnit svoje individuální vlohy a originalitu).

Ke komiksu: ok, ale je tu ta stará známá věc, že mezi "chtít", "uvědomovat si, že chci", a "dělat něco pro to, co chci", "dělat pro to, to co je skutečně efektivní" a "dělat to vytrvale" je prostě rozdíl. Na tomhle žebříčku dojde člověk tak daleko, jaké jsou jeho schopnosti, ne tak daleko, jak silná je jeho touha ("chtít"). Takže s tím chytrým pánem nesouhlasím - aniž bych to myslela nějak alibisticky.

Jinak souhlasím a je dobré si tyhle věci uvědomit. Dík.

BONDA: zamyslel bych se nad tim ze mozna pro INFP neni prioritou vydelavat hodne penez, byt uspesny v kariere, ve vztazich atd. (ony zminene metriky podle kterych ma INFP "pech") ... kdyz se nebudeme bavit o tom jak byt v necem nejlepsi na svete, kde se i vlohy pocitaji, ale o nakych prumerech, tak si myslim ze mnohem dulezitejsi jsou motivace ... tezko hodne vydelavat kdyz neni zadna vnitrni motivace k penezum, to ze si nekdo prakticky rekne ze penize by se hodily nic nezmeni na vnitrni motivaci

ty metriky z podstaty budou nadrzovat nejakemu typu a tezko bych je vnimal jako nake primarni aspekty kvality zivota ... zivot je mnohem vic nez penize, vtahy, vzdelani a kdesi cosi .. navic kdo rika ze mit svobodny status je problem, rozlisovalo to jen manzelstvi a svobodnost, bralo to v potaz vztahy bez manzelstvi? tyhle metriky jsou hlouposti, tak komplexni veci se nedaji zmerit nakym jednoduchym dotaznikem

v norskem dokumentu Brainwash se divili proc jsou stale velke rozdily v zamestnanich muzu (technicke) a zen (sestry, ucitelstvi) prestoze na severu tlaci tvrde na vytvareni stejnych prilezitosti, az naopak tlaci zeny tlakem aby sli delat technicke obory - opomeli jednu vec - vnitrni motivace ... kdyz se jich jednoduse ptali, tak zeny proste chteji vice pracovat s lidmi a muzi chteji delat vice technicke veci ... na schopnostech ani nezalezi kdyz cloveka neco vubec netahne

kdo se skutecne chce stat milionarem nebo ultra uspesnym v kariere tak se stane, pokud k tomu neni zadna realna motivace tak je to jen fantazie viz. http://www.akimbocomics.com/?p=711

BONDA: jsem INFP a občas mě to pěkně drtí, ale jsou i lepší chvilky a rozhodně bych neměnil

ALBERTO: Zajímavý, dík. Já jsem zjistila, že když se nadaří realizovat ideály v praxi, namísto toho, co radíš, rozvíjím jako nedokonalou kompenzaci "S" a stávám se vyspělým labužníkem, poživačníkem a estétem všech smyslů a oblastí (snad kromě jídla). Užívám si na všech frontách, ale ten idealista ve mně trpí o to víc, takže tudy cesta právě nevede.

INFP si musí vytunit F nebo T (racionální funkci) na dost dobré úrovni, aby tak získal vztah k "realitě" a jakousi angažovanost; jinak setrvává v "oblomovském" snění a k ničemu se nerozhoupe. Je to u něho svým způsobem mravní vývoj- přijmout závazek k činu a ke společnosti. Učinit svou potenciální genialitu srozumitelnou pro svět, pro lidi; přemostit přes F nebo T své N vhledy a vize. Jinak mu hrozí "ztracení v překladu." :-) Hlavu vzhůru a snění zdar.

ELIZHANNAH: předpokládám, že s Ti (spekulativní myšlení) nebudeš mít problémy - spíš půjde o to Se. Jde o pozornost věnovanou směrem k vlastnímu tělu a jeho zážitkům, integraci pudové roviny, libida - pomůže jakákoli práce s tělem, rozvíjení fyzických aktivit apod. Nejde říct tak snadno - já například kouknu na písmo a vidím v jaké kombinaci se tam funkce potkávají a co je třeba skutečně doladit v konkrétním případě. Nelze tak zobecňovat. Můj kamarád INFJ například má pudové potřeby na minimální úrovni, je velmi háklivý na fyzický prostor - intimitu kolem sebe - je tam jakoby jeho achillovka. ..

Pro úplně bazální pochopení, jak jednotlivé skupiny přistupují ke vztahům je třeba vědět aspoň toto:

SJ - chtějí bezpečí a jistotu a vybírají si toho druhého prakticky a do budoucna a vzhledem k rodině (byl by to dobrý tatínek, maminka?) , dodržují rituály, konvence, námluvy, data, výročí a běda pokud ten druhý ne! seznamují se pozvolna a krok po kroku, chtějí to mít pod kontrolou. nejčastěji se paktují se SJ nebo SP
SP - seznamují se rychle a snadno a reagují přes první signální (je sexy, není sexy?), prostě jim jde o chemii a jiskru. paktují se s kýmkoli.
NT - chtějí společné intelektuální zájmy a inteligentního partnera. ženy z této skupiny potřebují partnera ještě o něco inteligentnějšího a vzdělanějšího, jinak by jím pohrdali.
NF - hledají spřízněnou duši, souznění, soulmate. romantici. pokud je ovane druhý inspirací a blízkostí, mohou se seznámit velmi rychle; jindy naopak potřebují velmi dlouhou dobu (hlavně INFJ), než se někomu otevřou. s dalším NF mohou nejlépe vrnět dušičkami, ale pak je otázka, kdo bude platit složenky.

Vtip je v tom, že ať jste jakýkoli typ, jde hlavně o to rozvinout časem třetí a čtvrtou funkci, pak můžete chodit s kýmkoliv, protože vás nikdo nesestřelí na vašich slabinách. Nejde o to, jaký typ s kterým (jde všechno), ale jak u sebe rozvíjet-integrovat-zvědomovat postupně procesy, které probíhají na úrovni 1,2,3,4. Jakýkoli vztah pro to představuje učebnicové pole.

V podstatě spolu mohou mít vztah libovolné MBTI typy. Avšak pro analýzu interakce je lepší použít tuto tabulku. Podívat se, které funkce mají společné, které si doplňují, které mají prohozené apod. Ukazuje to, v čem mají společný pohled na věc, v čem odlišný. Kde má kdo slabinu (poslední funkce) - a jak se k té slabině vztahuje ten druhý. Rozebíral jsem takle spoustu párů - a žasli, jak moc to vypovídá o jejich vzájemném (ne)porozumění. Více o přesném popisu 8mi funkcí zde: http://ografologii.blogspot.cz/2013/03/8-kognitivnich-stylu-mbti.html

Víte někdo, jak je to s MBTI a osudovou láskou? Fatální láska, duchovní láska, soulmate, spřízněnost, synchronicita...
Četl jste někdo o tomto článek? Nebo jste zažili soulmate na vlastní kůži? A podělíte se o MBTI?

Čtu tady o "fajn" vztazích, o pohodlných vztazích, o tom, jak jeden typ vztahu je výhodný (příjemný) v tomto a jiný typ vztahu výhodný v tamtom... Jako já mám taky rád pohodlí. Jenže...
Osudová láska funguje trochu jinak, není snadná, není pohodlná. (Jak se to vezme.) Ale ten pocit spřízněnosti se s ničím ostatním na planetě nedá srovnávat. Jak věci do sebe zacvaknou, zapadnou. Hned. A naplno. A po letech to funguje stále stejně perfektně a "nevysvětlitelně".
Když jsem četl Jungovské kognitivní funkce a jejich hierarchii podle MBTI, docela ve mně hrklo. Protože "vysvětlitelně". A když jsem si udělal test, teda vlastně dva testy... docela jsem zíral!

Rád bych to ale s někým diskutoval...