YMLADRIS: INTJ, muž - primární [Ni], sekundární [Te] - emoce typicky necloumají INTJ, naopak INTJ umí cloumat emocema. Klasika. Ale pokud přece jen zmiňované téma... V přetížení mi selže sekundární funkce, nestíhám checkovat kvalitu mé [Te], a tady má ona problémová situace příčinu. [Ni] je primární, proto nepotřebuje ani v kritických situacích dotovat, ani nepotřebuje "obelstít". Motivovat. Funguje vždy, zadarmo, nejlíp, i konkurenčně nejlíp. Dobré vědět.
Nádech a výdech mi pomůže připustit, že [Te] selhávat dokáže, že mi mohou chybět data. Pokud lítáme v problému, evidentně mi data chybí. Jako INTJ se mi neztrácí "hluboká shoda s nejzazším cílem osoby", to nejde vypnout, ani pod tlakem, aby to pak šlo opravit - zapnout nějakou fintou. Kvalita [Te] se ale při přetížení vytrácet smí. Typická finta pak je zahrnout bohatší časoprostor, posbírat (nebo jen připustit) bohatší data. Všimnout si správné pokličky na hrnec. Stará známá empatie. (Jo. V celkovém součtu mi vychází jako nejefektivnější proces.)
Na instantní řešení životů (situací) nevěřím, lidi spolu v přítomném okamžiku buď jsou, nebo nejsou. Self help knihy za nás život neodžijí, jsou z papíru... Proto posílám k zamyšlení hypotézu - co když nejde o žádné hledání finty? Co když vůbec nejde o motivaci? Co když by odpovědí nebylo "budeme falešně předstírat rádoby civilizované řešení" (a tím si snad nakoupíme kontakt dvou lidí). Co když odpověď zní jinak? "Civilizovaní" nedokážeme být podvodem, falešně. Opravdu jde o skutečné (férové) pochopení nás všech - o co tady jde, co to tady spolu hrajeme za hry - a až z této rovnováhy se pak umíme chovat civilizovaně. Až z toho pochopení víme JAK jednat.
Jinými slovy hypotéza - co když pod tlakem selhává sekundární funkce? A s tím se lze naučit pracovat - konkretizovat si pro sebe řešení pro tyto situace - "fintu" pro sekundární funkci.