Slibovanou kvasnicovou polévku jsem právě dojedla.
Návod pro ty, co mají ke kvasnicím odpor.
Základem toho, aby jakýkoliv pokrm z kvasnic chutnal jinak, než v neblahých vzpomínkách je dotatečně dlouhá doba smažení kvasnic.
Nakrájejte cibulku na jemno, nechte rozpustit máslo a nebo dobrý olej a až cibulka zesklovatí, rozdrobte do hrnce droží.
Droždí se rozpustí na kašičku a v tom okamžiku začne smrdět. Tím kvasnicovým puchem. Ale pokud člověk vydrží a usilovně míchá, po dvou až třech minutách se z kašičky stane přilnavá hmota a celé to začne vonět docela příjemně.
Takhle upravené droždí je základ jak pro
pomazánku, tak pro polévky a nebo pro
knedlíčky. Pokud droždí nepřejde dostatečně dlouhou dobu tepelnou úpravou ve spojení s troškou tuku, tak smrdí.
Polévka se vyrobí tak, že kvasnicový základ zalejte vodou, popřípadě vývarem. A pokud nejste sveřepí kvasnicoví fanatici, tak dodáte libovonou zeleninu (základ celer, mrkev, petržel, volitelně hrášek, fazolky, kukuřice, květák, brokolice, česnek ....) a případně zavářku (nudle a spol.). Polévka nebude čirá, základní kvasnicový vývar je mléčně béžový.
Pokud chcete zamaskovat přítomnost kvasnic, tak ideální dávkování je 4Og droždí (jedna kostička) na 4 porce polévky. Ale velmi poživatelné je i dávkování 1 kostička droždí na osobu.
Čím víc zeleniny, polévkových bylin, bujónu, zavářky atd, tím méně je droždí cítit.
Moje verze polévky obsahuje nastrouhanou mrkev (hodně, polévka se po ní krásně zabarví)a řapíkatý celer . A protože jsem fanatik na drožďové knedlíčky, tak ty se tam taky schovávají.