Ve vedlejší diskuzi
[ Obezita ] se strhla debata o jídelnách a objevilo se tam nosné téma - luštěniny a pod téma - luštěniny a děti.
Já jsem v klasické poloze, kdy školní čočka a hrachovka mi prostě nechutnaly, protože obsahovaly moc mouky a uzené. Ale doma jsem určitě jedla obyčejný vařený hrách se spoustou (!) smažené cibulky. Bez masa. Čočka se doma dělala klasická na kyselo, nijak jsem ji nemilovala ale jedla.
Teď si čočku dělám pravidelně - jednak jako čočkovou polévku - klasickou - tj. kořenová zelenina, čočka, nové koření, bobkový list, cibule, česnek a majoránka a s kvasnicovejma knedlíčkama. A nebo indickou z červené čočky - cibulka, indické koření (rozhodně kumín, černou hořčici, zázvor, kurkumu- případně garam masaluu), čočka, mrkev, rajčata/protlak a případně trocha smetany.
Zároveň jsem tedy objevila drobnozrnnou zelenou čočku - náhodně krabice v Tesco a podle všeho ta od probia tmavě zelená by měla být ta samá odrůda. Chuť je naprosto skvostná a to jsem se zatím dostala jen k základnímu receptu
- orestovat najemno nakrájenou mrkev, cibulku a řapíkatý celer, přisypat čočku, zalít vývarem a přidat
bouquet garni (v tomto případě stačí bobkový list, listová petržel a tymián) a vařit tak 20-25 minut.
Část jsem použila teplé jako přílohu k pečenému masu, zbytek jsme snědli zastudena jako čočkový salát - jen jsem přidala balzamikový ocet a olivový olej a syrová rajčata.
Stejně tak si myslím, že by dětem šly dobře propašovat fazole v chilli con/sin carne - bez chilli, aby to nepálilo, ale s dostatečnou motivací o indiánech a kovbojích. A navíc teda zeleninové chilli s rýží je levné a dobré, takže neexistuje důvod, proč ho nevařit v jídelnách.
Až budu mít na starosti synovce, zkusím na nich otestovat nějaké indické verze luštěnin.
Stejně tak děti (synovci s neteří) mají rádi cizrnu - takže vyměnit hrachovou betonáž za cizrnu v račatové omáčce a děti se budou olizovat až za ušima.