YMLADRIS: nie nie, je to trochu zlozitejsie, jasne ze tieto tendencie mozu byt aj autenticke. pouzila som len priklady, a mozno nie uplne najlepsie.
dalo by sa na to odpovedat dvoma sposobmi - prvy je, ze by som ti popisala presne ako to mam ja, do toho sa mi ale na diskusaku nechce a pravdepodobne by som sa v tom riadne zamotala :) to je prave praca existencialnych analytikov, aby s tymto rozmotanim klientom (ktori chcu byt autentickejsi) pomohli.
lebo sam to ani moc dobre nejde - potrebujes reflexiu.
skusme este takto :
Původní čas je tedy časem pobytu, jak to ostatně vyjadřují i běžné výroky typu „nemám čas“.[4] „Nemám na něco čas“ znamená, že se mi to nevejde do života, banálně řečeno, nenajdu na to místo ve svém diáři. Tak se pobyt setkává se svou konečností, s omezeností svého smrtelného života. Pokud se odváží podívat na svůj život vcelku, uvidí jej jako „bytí k smrti“. Proto se člověk tomuto pohledu vyhýbá a hledá nějaké pohodlnější, snazší, ale tím také „neautentické“ životní polohy. Nejčastější je únik do obstarávání, zvědavosti a povrchních „řečí“ (das Gerede), únik před sebou samým do povrchního společenství, kde nemusí být sám sebou a může se skrýt za neurčitým „ono se“.
Jen výjimečně – například v úzkosti nebo z popudu „mlčenlivého hlasu svědomí“ – tyto únikové možnosti mizí a člověk se ocitá tváří v tvář svému bytí jako takovému. Tak se mu ukazuje jiná, nesnadná a nepříjemná možnost „autentického bytí“, kterou Heidegger nazývá „možnost být vcelku“ (Ganz-sein-können). To znamená „odhodlaně“ přijmout svůj pobyt jako bytí k smrti a jednat podle toho.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenomenologie (cast Heidegger - casovost)
a asi by bolo najlepsie si precitat Heideggera, fakt uz dalej nechcem komolit jeho myslienky, to si nezasluzi :)
Zial neviem najst online Bytí a čas, ale je to predovsetkym cela kapitola § 27. "Každodenní bytí sebou a neurčité ´ono se´".