• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JACOBFilosofie existence - Existencialismus
    Existentialism is a term that has been applied to the work of a group of nineteenth and twentieth century philosophers who, despite doctrinal differences, shared the belief that philosophical thinking begins with the human subject — not merely the thinking subject, but the acting, feeling, living human individual. In existentialism, the individual's starting point is characterized by what has been called "the existential attitude," or a sense of disorientation and confusion in the face of an apparently meaningless or absurd world. Many existentialists have also regarded traditional systematic or academic philosophy, in both style and content, as too abstract and remote from concrete human experience.

    Existentialism emerged as a movement in twentieth-century literature and philosophy, foreshadowed most notably by nineteenth-century philosophers Søren Kierkegaard and Friedrich Nietzsche, though it had forerunners in earlier centuries. Fyodor Dostoevsky and Franz Kafka also described existential themes in their literary works.

    Other notable philosophers of existence may follow as such: Albert Camus, Jean-Paul Sartre, Gabriel Marcel, Maurice Merleau-Ponty.

    Major concepts

    * 5.1 A focus on concrete existence
    * 5.2 Existence precedes essence
    * 5.3 Angst
    * 5.4 Freedom
    * 5.5 Facticity
    * 5.6 Authenticity and inauthenticity
    * 5.7 The Other and The Look
    * 5.8 Reason
    * 5.9 The Absurd


    Jazyk klubu je cestina - hlavicka je v anglictine spise z pohodlnosti :)
    Klub by mel reflektovat filosofii, myslenky a pocity filosofu existence, a to i tech, kteri se k filosofum rozhodne nechteli radit (Camus napr.). Ukolem tohoto klubu neni vymyslet nic noveho, spise si polozit otazku, zda a jak je tento myslenkovy proud sto schopny oslovit cloveka a jeho zivot.


    Nejaka literatura k nalezeni na http://x.anise.cz/ebook/
    Pokud mate nejakou knihu ci autora v elektronicke podobe, ktery spada do tematu a neni zde vylistovan, prosim podelte se (me do posty, pridam to tam)
    A prosim, knihy pouze v cestine, pripadne v originalnim jazyce. Cist Nietzscheho v anglictine myslim neni uplne nutne ;)
    rozbalit záhlaví
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    YMLADRIS:
    následuje čistě osobní postoj který nemá s mnoha texty co dělat a pletou se do něj i mnozí neexistencialističtí autoři
    Ale ne... není to o tom překonat smrt (konec konců věřícíh existencialistů není málo). Jde o to pochopit a poznat dle možností vše, co k životu jedince patří. Smrt v tomto nestojí jinde nežli například naše tužby, špatné stránky či (když to zvulgarizuji) chrápání. Toto by se mělo dít bez ohledu na případnou hodnotovou nálepku kterou dané věci dáme. Tzn. zkoumat stejně pečlivě svou případnou nesobeckou dobrotivost (kdy ji provádíme, co nás k tomu vede, proč tak někdy činit přestaneme) jako možné tendence k agresivitě když jsme rozčilení.

    Nikdo po člověku nechce aby např. překonával lenost, učil se vzdělaným být atd. - respektive rozhodně ne v první řadě - od toho jsou pak příslušné hodnotové žebříčky, které jsme přijali. Chce se aby pečlivě zkoumal a určil jak je líný, jak nevzdělaný co umí co ne, obecně tedy aby (vzhledem k sám sobě a tomu co vnímá jako okolí) určil a rozpoznal co je doopravdy zač - včetně jevů jako: "a tady si prostě možná jen něco namlouvám aby se mi líp žilo" popř. "tomuhle věřím, asi to nemám jak zdůvodnit, ale pokud bych tomu nevěřil, svět by nedával smysl a já smysl u světa potřebuju". Stejně tak se musí postavit k věcem se kterými je jako člověk spjat navenek. Tj. poctivě zhodnotit svá fyzická omezení a přednosti (zde je ta původně debatovaná smrt) - co z toho plyne a na čem se to zakládá. A následně to jak vnímá živé a neživé věci kolem sebe a vztahy mezi nimi.
    Např. pokud mám nezvladatelnou tendenci udělat něco člověku, který týrá svého psa, musím ji znát, vědět z čeho (asi) plyne, proč to někomu odpustím a někomu ne, co mne vede k tomu se ovládnout atd.

    Já nemám moc rád to slovo "autentický" - spíš se mi líbí "poctivý". Poctivý přístup sám k sobě je ona nutnost. Mám-li žít, měl bych žít doopravdy - do takové míry do jaké jsem schopen. A je jedno jestli to obnáší postavení vzducholodi nebo kavárenské povalování se od Nietzscheho k ničemu a od ničeho k Nietzschemu.

    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    GREATDRAKE: diky za dotaz. muj point je zrejme neco jako

    - jo, existuje neco jako "autenticke prozivani", ale neda se o tom rict "je to tohle a tohle". je to za jakymkoliv uchopitelnym konceptem
    - presto moje pysna lidska mysl porad prohledava ruzne systemy abych neprehledla, ze nekdo treba prisel na to, jak o tom neco kvalitniho = pro lidi tam jdouci uzitecneho rict.
    Exitencialismus mne vzdycky nejak (malo uvedomele = nevim proc) pritahoval a kdyz je tu tento klub, je to prilezitost zjistit o tom neco vic. Moje inteligence je toho typu ze nejlepe (nejtvoriveji, nejdusledneji) pracuje v diskusi/dialogu
    - to je tedy moje motivace proc neco delam v tomto klubu ;)


    - pokud jsi se ptal na ten zanik vesmiru spis, tak jde o toto: pripada mi, ze pokud kdokoliv deklaruje nejakou "odpoved", je zajimave se ptat "jaky z toho ma prospech" (ze se priklonil zrovna k teto odpovedi). pokud odpoved existecialisty je neco jako "zit svuj zivot sam za sebe aby to uspokojovalo mne, byt originalnim jedincem" (ci co) a zaroven vim, ze klade duraz na uvedomeni si konecnosti, smrti, tak to muze byt proste snaha prekonat tu smrt. Zaniknu, ale predtim udelam (pokusim se) neco, co bude mit smysl. Takze ten zanik neni tak "strasny". Cili "snaha o autenticitu" = proste zivotni program, nekdo jiny zase ma karieru, deti, cokoliv.

    Ano, neni nic spatneho mit takovou berlicku, pokud vime ze je to berlicka, supr.

    jenom to tak zkoumam

    ad stydet se za svuj idiolekt ;) zajimava moznost, ale asi ji nevyuziju. Ale mohli bychom probrat co existencialismus a stud. Rikaji k tomu neco? Mne je stud krajne nesympaticka forma energie a kdyz nejaky objevim zpravidla se ho snazim nejak zlikvidovat..
    EVAD
    EVAD --- ---
    LOOK: asi zalezi s ktorou teoriou osobnosti si sa stotoznil. pre mna je ten tvoj popis dost cudzi.

    myslim ale, ze sa da povedat, ze stavanie sa autentickym sa da prirovnat k Jungovej individuacii.
    LOOK
    LOOK --- ---
    EVAD: mozna je mi to jasnejsi, zkusim prevypravet. pokud bychom uvazovali, ze psyche cloveka se sklada z vice podosobnosti (v jungianske terminologii komplexy), pak byt autenticky je ?stav mysli?, ktery respektuje vsechny tyto podosobnosti, je to neco jako stred mezi nimi (jung: bytostne ja). kazda sleduje sve zajmy, ale diplomaticke reseni je pro celek vzdy prinosnejsi nezli valka. pokud cloveka jedna, nebo nekolik, podosobnosti manipuluje do stavu, ktery je mimo tento stred, clovek neni autenticky. pricemz 'ono se' nebo 'ver.ananoym' (jak je aktualne chapu) je specialni a v dnesnim svete hodne zazrana zaminka k manipulaci. (znama hlaska 'co by tomu rekli lidi'. pokud je na vedome urovni, tam se s ni muzeme nejak vyporadat, ale ona pusobi i nevedome).
    JACOB
    JACOB --- ---
    na berličkách není vůbec nic špatného - pokud jsme si přesně vědomi toho, že to jsou berličky
    tesat todle :)
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    YMLADRIS: And your point is?

    Život tu jednou je, žijeme, uvědomujeme si to - je zhola irrelevantní, že umřeme a někdy v budoucnu zmizí Země, Slunce - Vesmír... Podstatné je vyrovnat se se žitím teď a tady. Vyrovnat se s tím, že žijeme uprostřed dynamického světa který na nás má nějaké požadavky a nějak na nás reaguje.
    (mimochodem: na berličkách není vůbec nic špatného - pokud jsme si přesně vědomi toho, že to jsou berličky. )

    a poznámka na závěr... zkracovat člověk pomocí "clk" je na odstřel a měla by ses za to stydět pokud možno před nastoupeným plukovním bordelem :)
    EVAD
    EVAD --- ---
    YMLADRIS: hm, vyrovnat sa so zmyslom (alebo absenciou zmyslu) svoho zivota uz musi kazdy sam. ani sebelepsia odpoved tu by ti nepomohla :)
    EVAD
    EVAD --- ---
    JACOB: supr!
    JACOB
    JACOB --- ---
    Dodal jsem na http://x.anise.cz/ebook Heideggeruv 'Byti a Cas'
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    EVAD: ok. (ze bych si mela precist H. ;))

    s tou smrti je mi to jasnejsi - uvedomeni ze velmi brzy chcipnu urcite zasadne ovlivnuje rozhodovaci proces.

    [ ale uz se ve mne zdvihla namitka typu 'takze clk si uvedomi svou konecnost a v panice ze zaniku teda zacne jednat cim tak aby to melo SMYSL aby citil NAPLNENI aby byl AUTENNTICKY atd.; jenomze, zivot zadny smysl nema, proste postupne vsichni chcipnem a pak cely vesmir, takze wtf? Prozit zivot "PODLE SEBE" je jen berlicka aby clk mel pocit, ze ta hruza ze zaniku neni tak hrozna ;-) ]
    EVAD
    EVAD --- ---
    YMLADRIS: nie nie, je to trochu zlozitejsie, jasne ze tieto tendencie mozu byt aj autenticke. pouzila som len priklady, a mozno nie uplne najlepsie.

    dalo by sa na to odpovedat dvoma sposobmi - prvy je, ze by som ti popisala presne ako to mam ja, do toho sa mi ale na diskusaku nechce a pravdepodobne by som sa v tom riadne zamotala :) to je prave praca existencialnych analytikov, aby s tymto rozmotanim klientom (ktori chcu byt autentickejsi) pomohli.
    lebo sam to ani moc dobre nejde - potrebujes reflexiu.

    skusme este takto :
    Původní čas je tedy časem pobytu, jak to ostatně vyjadřují i běžné výroky typu „nemám čas“.[4] „Nemám na něco čas“ znamená, že se mi to nevejde do života, banálně řečeno, nenajdu na to místo ve svém diáři. Tak se pobyt setkává se svou konečností, s omezeností svého smrtelného života. Pokud se odváží podívat na svůj život vcelku, uvidí jej jako „bytí k smrti“. Proto se člověk tomuto pohledu vyhýbá a hledá nějaké pohodlnější, snazší, ale tím také „neautentické“ životní polohy. Nejčastější je únik do obstarávání, zvědavosti a povrchních „řečí“ (das Gerede), únik před sebou samým do povrchního společenství, kde nemusí být sám sebou a může se skrýt za neurčitým „ono se“.

    Jen výjimečně – například v úzkosti nebo z popudu „mlčenlivého hlasu svědomí“ – tyto únikové možnosti mizí a člověk se ocitá tváří v tvář svému bytí jako takovému. Tak se mu ukazuje jiná, nesnadná a nepříjemná možnost „autentického bytí“, kterou Heidegger nazývá „možnost být vcelku“ (Ganz-sein-können). To znamená „odhodlaně“ přijmout svůj pobyt jako bytí k smrti a jednat podle toho.

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenomenologie (cast Heidegger - casovost)

    a asi by bolo najlepsie si precitat Heideggera, fakt uz dalej nechcem komolit jeho myslienky, to si nezasluzi :)
    Zial neviem najst online Bytí a čas, ale je to predovsetkym cela kapitola § 27. "Každodenní bytí sebou a neurčité ´ono se´".
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JACOB: aha, jako ze 'ono se' hodnoty citis jako cizi, zatimco ty "opravdove" citis jako tvoje vlastni, ze sis je sam zvolil nebo tak neco?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    EVAD: a proc treba "chtit na verejnosti pusobit dobre" a "chtit verejnost zmanipulovat pro me cile" neni autenticke chovani? Pusobit dobre je super. Zmanipulovat lidi, kteri beztak bloumaji od niceho k nicemu je super ;-). Atd.

    konecny arbitr vseho co delas jsi ty, je to tvoje neuralni sit ktera se priklonila udelat to nebo ono. tak jak urcujes, co dela EVAD 'pro sebe' a co dela EVADino 'ono se'?
    JACOB
    JACOB --- ---
    YMLADRIS: diktat ano, ale muj, to je prave ta pointa ;)
    Ja se o me asi nechci bavit ;)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JACOB: a ten soubor meta hodnot, ktere nesmis zradit. Mas nejakou teorii, kde se v tobe vzaly a proc je nesmis zradit atd.?

    Nevim jestli znas freudovske superego, to je nazev pro tlak na tema "musim/nesmim". Zpravidla jsou to direktivy smerem k socialnimu prizpusobeni (prevzato od rodicu), jako ze "musim se chovat slusne" atd.
    Ale jak to pises ty, prijde mi to jako "musim ... zachovat sve ... metahodnoty..." , "musim byt autenticky", tj. opet diktat, nikoliv rodicovsky ale nietzsovsky ci jaky ;)

    Kdyz "se zradis", kdyz se chovas neautenticky, tak co se deje. Nekdo v tobe te tresta, nebo proc to musis delat?
    EVAD
    EVAD --- ---
    LOOK: mno neviem neviem

    Veřejný anonym je pokus o český překlad jednoho z ústředních Heideggerových termínů. Je to ono známé německé \"man\", neboli \"ono se\", ale protože se to špatně skloňuje, našlo se substantivum v podobě veřejného anonyma



    LOOK
    LOOK --- ---
    EVAD: co resi Ymladris, jestli do toho muzu takhle neomalene vstoupit:), je, kde konci 'verejny anonym' a zacina 'me prave autenticke ja'. oboji je totiz nejaky intelektualni konstrukt a tim padem je na kazdem, jak ho uchopi a co s tim dal udela. treba profesionalni modelka imho je (take) tim, jak vypada, tedy pokud vypada spatne, tak neni autenticka. podle me je 'verejny anonym' psychologicka zalezitost, v tomto kontextu pouzitelna, ale z filozofickeho hlediska nam moc nepomuze.
    JACOB
    JACOB --- ---
    EVAD: protoze jeho nazor na zeny je nepochopen ;) a navic, koho dneska jeste opravdu zajimaji feministky?;)
    EVAD
    EVAD --- ---
    a Nietzscheho nazor na zeny, to by bola pastva pre feministky asi :) mne je to celkom sumak ale nesuhlasim s nim
    JACOB
    JACOB --- ---
    YMLADRIS: a kdybych mel mluvit sam za sebe.. v co nejobecnejsi rovine: jde v podstate o urcite hodnoty, ktere nesmim zradit. Muzu si delat cokoliv, jsou ale veci, ktere delat nebudu - ne proto, ze bych nemohl, ale proto, protoze bych tim zradil toho "sebe uvnitr". A nemyslim ted hodnoty jako byt vegetarian nebo pomahat malickym zviratkum, ale spis takove nejake bytostnejsi hodnoty jako vlastni cena, vule.. jsou to takove metahodnoty, pro ktere nemam konkretni slova, spis tak nejak o nich vim
    EVAD
    EVAD --- ---
    JACOB: ano, ale posobit a vyzerat pre seba... aspon tak to nejak chapem
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam