BORDIGA: ech, a což teprve Medvídek pú... kolika učeným analýzám už posloužil (Pú a tao, Pú a filozofie apod.)

LUCYA: náhodou myslím, že k pochopení aktuální krize světový ekonomiky a konsekvencí je třetí díl Neználka naprosto geniální :-)

KAIRRA: s tím čtením nahlas, já jsem s překvapením zjistila, že moje hlasivky nejsou, co bývaly, a prostě dlouhé čtení nedám, dochází mi hlas. Asi bude muset Bartolomějovi časem dlouhé pohádky číst tatínek.

mně se Děti z Bullerbynu akorát hrozně špatně nahlas četly. To je v každý druhý větě "Brita a Anna a já" a a a a a koktala jsem u toho děsně.. Ale nijak zvlášť mě nenudily, já se do toho vžiju, když vidím jak se vžívá dcera :)

MEDVED007: jako dítěti se mi Neználek docela líbil, jen mi naši nechtěli koupit třetí díl: Neználek na Měsíci. Teď už taky vím proč.) Ale moc si to nepamatuju.

MEDVED007: Pipi mám docela ráda, ale Karkulín mě točil strašně. Neznala jsem ho z dětství, četla jsem to až s Matoušem a oba jsme čekali, jak bude potrestán za to, že zničil ten parní stroj a nic.


MEDVED007: ale děti to nějak uklidňuje, já je četla až docela velká a nudilo mě to, ale mladší sestra na nich ujížděla.


MEDVED007: jo, přesně, ten mi nesmí přes práh :-)))

LUCYA: mě šokoval neználek...jako dítě jsem ho milovala a snad kromě toho prvního dílu je to přitom tak neskutečná propaganda, že jsem jako dospělá jen zírala a dětem nedovoluju číst než ten první díl :-)))

MEDVED007: já si to tehdy četla pořád dokola jako snad svoji první knížku, doteď si pamatuju některé pasáže. Jako dospělého mě to teprve čeká. Obávám se ale, že to bude trochu zklamání.

LUCYA: ano, děti z bullerbynu se dají přežit...akorát je to děsně nudný, pro dospělého :-)

mě jako dospělé běhá mráz po zádech z nich václava čtvrtka (šílený sexista) a astrid lindgrenové....adorování zmetků (pipi, karkulín)

Michochodem, váš názor na knihy od Sekory? Mně jako dítěti z nich spíš běhal mráz po zádech.

JOKERKA: hm, přijde mi spíš, že ti vadí adorováni Nikla než on sám. Skoro bych řekl, že taky tvoříš, jinak by to nemohlo tak ležet v žaludku :)

MEDOULKA: je fakt, že pejska a kočičku syn prvně viděl (najdeš na YouTube, v nízké leč koukatelné kvalitě) a až pak jsme četli, takže to měl jednodušší.

MAKU: pejsek a kocicka ji nejak matou, zda se - z vytirani podlahy byla docela spatna:D. Ferdu nemame, no vidis, takovej zaklad.. Povídejme si ani neznám, diky.

MEDOULKA: co klasika - Povídání o pejskovi a kočičce od J. Čapka; náš tříleťák rád taky Ferdu Mravence a pak od J. Čapka ještě Povídejme si, děti. (Dášenka K. Čapka se u nás oproti tomu zatím nechytla).

KEYA: prozkoumam, diky:)

MEDOULKA: Mě se teď s dětmi moc líbilo toto: http://www.kosmas.cz/knihy/155551/pohadky-skritka-medovnicka/

Je to docela zajímavé i se to hezky čte. Sedmiletá dcera si v tom už zase čte sama...

pardon, odskočím od Nikla.. prosím doporučte kratší příběhy v duchu Martínkovy (Alenčiny) čítanky, kocoura modroočka.. každodenní, jednoduché, zvířata a děti, rodina.. díky (2r. posluchačka)

Tak, nebuďme doslovní. Nějak mi v hlavě zůstal tenhle termín ze Západní literární vědy a kritiky (terminologicky zastaralé), no. Hlavně mi šlo o to, že je tady nějaká esteteická funkce, nějaký gesto atd., který nejsou jen pro intelektuály, ale maj nějakou platnost, kterou lze dejme tomu poučeným a pozorným čtením (a empatickým) zachytit.

"Close reading kritika", pěkné.