GORMIE: Tak na té nerozpoznatelnosti je to právě postavené. ten tzv "artvertising" spočívá ve vytváření "uměleckých" produktů sloužících pro navázání komunikace s cílovkou. Tak to nastavené komunikační kanály (oblíbenost kašpárka mezi dětma) jsou pak prodávány "klientům", tedy nějakým obchodním značkám.
Ta kniha, stejně jak ta hudba.. je jiz od počátku vytvořená a od umělců reklamkou yinachi koupená za tímto účelem (to nic nerika o kvalitach techto produktu. Verim ze kniha i jihočeské loutkové divadlo obstojí samo o sobě. Stejně tak hudba na které se podílejí hudebníci takových jmen jako L. Dusilová, T. Graves, J. Svoboda z Traband či R. Banga z Gypsy těžko bude nekvalitní).
Coz je zasadne rozdilne od jinych pohadek - astrid lindgrenove, eduarda petisky.. ajinych... jejich motivy mohou/hly byt taktez komercni, ale spise ve smyslu prodejnosti jednotlivych titulu, nezli v te strategii yinachi.
"Myslím, že ještě mám svůj vlastní rozum a jogurty s kašpárkovou příchutí kupovat nemusím..." o tom nepochybuju, kazdy dospělý je snad dostatečně kritický, aby podlehl reklamě takto jednoduše.
Vzhledem k tomu, ze jde o detskou knihu tak prijemcem je ale prave dite. Prani deti je pak v mnoha rodinach velice vyrazny duvod, proc se koupi ten ktery produkt - a rozhodne se nejedna jen o jogurty... Role deti ve spotrebitelskem chovani domacnosti je vdecne tema mnoha vyzkumu, na zaklade kterych je v nekterych statech reklama zamerena na deti prisne regulovana.
V České republice promyslenejsi pravni úprava reklamy zacílené na děti chybi, kdyz uz je nejaka, tak se tyka reklamy televizni. Nove formy marketingu, ktere predstavuje prave yinači příkladně prave svym kasparkem v rohliku (nebo treba projektem kmeny, zamerenym na společenský subkulutury), tak nijak regulovany nejsou, takze i vytvoreni kasparka v rohliku neni v nesouladu s neexistujicim pravidly.
Podle me je potrebne o tom alespon mluvit.. proto jsme to zde vzpomenul. koncim OT.