• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LUCCHADětská kniha
    Svět dětské fantazie tvoří zejména knihy pro děti.


    Přivítejme v knihovně nové potvůrky, skřety, příšerky, robůtky a jinou pohádkovou havěť.

    Jaké knihy kupujete svým dětem? Jaké dětské knížky jste měli rádi jako malí?

    ... Objevy ... Doporučení ... Recenze ... Obrázky ... Ilustrátoři ...

    "Preferujeme nové zajimavé dětské knihy, nic proti Krtečkovi, ale toho všichni známe :-)"


    Návod na vkládání obrázků najdete v . n . á . p . o . v . ě . d . ě .

    rozbalit záhlaví
    ATUARFIK
    ATUARFIK --- ---
    JANISKA: S tou korelací samozřejmě souhlasím. Já vycházím z toho, že jsme tady na nyxu (a zvláště v tomhle klubu!) specifická sociální bublina - že máme doma k dispozici knihy, (my rodiče) sami čteme, čteme s dětmi. Takže ta výchozí čára k tomu, jak budujeme vztah ke čtení, je podobná, a má smysl sdílet tipy jako "zkuste komiksy místo Jiráska, to ho ke čtení přitáhne". Vadí mi extrémní soudy typu "když nechcete obětovat dvacet minut denně, tak se nedivte", to mi přijde v kontextu tohohle klubu mimo.
    Ale v žádném případě nechci rozdmýchávat nějaký flame, jsem tomuhle klubu vděčná za mnohé konkrétní tipy a ráda sem kvůli tomu chodím.
    JANISKA
    JANISKA --- ---
    ATUARFIK: Souhlasím, že soudy valný smysl nemají, ale zase fakt je, že něco jako "návyk ke čtení" velmi často vybudovat jde (podobně jako jde vybudovat návyk k chození na nyx :)) a jde jít naproti tomu, aby ten návyk vznikl. Čtenářské/širší mediální výzkumy na tohle téma už existujou a jestli se v něčem všechny shodujou, tak v tom, že to, že někdo rád čte (a nemusí to být jen beletrie) statisticky signifikantně koreluje s tím, že vidí doma svoje blízké číst (ale pro jistotu opět poznamenám: ano, je tam významná korelace, nikoliv kauzalita).
    Individuální rozdíly je důležité brát v potaz, ale za sebe třeba budu moc ráda za případy sdílení dobrý praxe. A stejně jako se ve vedlejším klubu sdílí řada rad, jak dospět k tomu, aby si dítě internalizovalo návyk na čištění zubů (a každýmu pak funguje nějaká jiná), připadá mi hezký sdílet si v tomhle klubu rady, jak přispět k tomu, aby dítě - pokud možno rádo! - četlo.
    Samozřejmě pokud by moje sdílení teoreticko-praktických poznatků bylo napěst, budu kdyžtak ráda za adresné stížnosti :)

    FIFI: To je ale naprosto typická čtenářská trajektorie, jak ji popisuje Jiří Trávníček! :) On by ti nejspíš řekl, že tvé již dospělé dítko nečte míň, jen čte jiné typy textů (což je zcela v pořádku).
    FIFI
    FIFI --- ---
    DZODZO: a můžu se Tě zeptat, kolik je Tvým dětem? Víš, mým je 25 a 20 a asi sem to starší pošlu, aby Ti samo napsalo, kolik přečetlo knih třeba ve třetí třídě a kolik teď, v posledním ročníku VŠ :-) teď to dítě nemá absolutně čas a to v nižším školním věku přečetlo celou městskou knihovnu, oddělení pro děti mu bylo malé a knihovnice nevěděly, jak mu půjčit Pratchetta, protože byl umístěn v oddělení pro dospělé a jim tehdejší počítačový systém neumožňoval :- )


    JANISKA: Alenku (původní) četlo mé mladší dítě ve druhé třídě. Měla jsem velice málo hlídání, ale jednou jsme museli jít se starším dítětem na imatrikulační ples a mladší dítě hlídala má kamarádka. Dítě normálně večer vlezlo do postele a samo si četlo, tehdy zrovna Alenku. Kamarádka se mne pak regulérně vyděšeně ptala, CO to je proboha za knihu, i na ni, dospělou osobu, to bylo moc. Tehdy ještě nebyl film s Johny Deppem, ten byl v kinech asi až za 3 roky potom.
    RYBKA
    RYBKA --- ---
    DZODZO: Rodiče nepláčou. Pláčou učitelé a odborná veřejnost.
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    DZODZO: znám nemálo rodičů, co dětem odmalička každý večer četli a když došlo na to překlopení k samostatnému čtení, děti nic. Poslech ano, vlastní effort ne. Ono to opravdu není tak jednoduché - "dělejte A a dítě bude B". V takovém případě by asi neexistovaly všechny ty pubertální revolty vůči rodičům, co dětem vnutili vlastní koníčky, které děti nebavily. Mně třeba nečetl nikdo, aspoň si to nevybavuju, teď by se rodina možná urazila, ale jestli jo, tak to nebylo nijak časté. Naučila jsem se číst v pěti ve školce a od té doby hltala veškeré čtivo okolo včetně dědových Roháčů, na kterých jsem se na prvním stupni základky učila slovenštinu. Naši mi knížky nakoupili, to zas jo, ale jinak ve mně nikdo čtenářství nijak nepodporoval, spíš měli strach, že mě pak nebude bavit škola.
    ELIZHANNAH
    ELIZHANNAH --- ---
    TRISSIE: jj, zafungovalo :)
    ATUARFIK
    ATUARFIK --- ---
    Proč je nepochopitelné, že někdo dítěti odmala denně čte a z dítěte je nadšený čtenář, a někdo dítěti odmala denně čte a dítě prostě samostatné čtení nezaujme? Čtení není čištění zubů, aby to člověk dělal ze zvyku.

    Moje dítě začalo číst brzo a čte rádo a hodně.
    Je to proto, že jsme mu četli? Možná.
    Je možné, že by si cestu ke čtení našel i bez naší pomoci? Možná.
    Je možné, že přijde doba, kdy se nadchne pro něco jiného a čtení půjde na několik let stranou? Ano.

    Tyhle soudy "kdybyste s dítětem dělali to a to, tak byste viděli ty a ty výsledky", to je akorát tak na ranění citů těch, kdo se snaží horem a dolem a z nějakého důvodu to má to dítě v hlavě a životě nastavené jinak.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    ELIZHANNAH: toho jsem ti doporučovala já, viď? Tak to jsem ráda, že to zafungovalo :-)
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    RYBKA: tak to je snad vec rodicov ako chcu vychovavat svoje decka, ked nie su ochotni venovat im 20 minut casu s knihou denne, tak potom nemozu vyplakavat, ze decko nema ku knizkam vztah ne? to je ako keby som po svojich deckach chcel, aby hrali perfektne na klavir, ked som ich k tomu v zivote neviedol :)
    ELIZHANNAH
    ELIZHANNAH --- ---
    TRISSIE: od toho nakladatelství čteme právě Bílého tesáka. Oceňuju, že je tam hodně ilustrací a že jen polovina každé stránky je text. Aspoň to rychle ubíhá a začínající čtenář se nezalekne smršti písmenek :)
    RYBKA
    RYBKA --- ---
    DZODZO: A kolik rodičů tipuješ, že tohle dělá/bude dělat? Zas jen menšina...
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    staci deckam od mimina citat 20 minut denne knizku a vytvoria si na to "navyk" a je velka sanca, ze knihu neodlozia ani vo vyssom veku
    RYBKA
    RYBKA --- ---
    JANISKA: Chtěla jsem upozornit na to, že je tady minorita dětí, které zvládnou číst složitější knihy od raného mládí, ale prostě většinová dětská populace to nedá. A jestli jsou tu knížky, které je nalákají a cestu k hodnotnějším titulům jim otevřou, nebudu je hanět a odsuzovat. Naopak díky nim se rozečtou děti, které by jinak znechuceně odložily bichli a na knihu už v životě nesáhly...
    Úplně běžně čte dobrovolně a samostatně cca 1/5 třídy (ze zkušenosti na běžné ZŠ).
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    JANISKA: já nezoufám, jsem ráda, že se nám povedlo najít cestu, která je pro syna zajímavá a současně mu odkrývá fascinující svět knižních příběhů, i když bych samozřejmě byla daleko radši, kdyby byl po mně, hodně by to ten lockdown zjednodušilo, kdyby si ti tři starší někam zalezli s knížkou a celý den o nich nebylo slyšet :-)
    JANISKA
    JANISKA --- ---
    TRISSIE: Mimochodem nezoufej, můj muž je diagnostikovaný dyslektik a dysgrafik, se čtením (a psaním!) samozřejmě taky zápolil, respektive trochu zápolí dodnes. Ale jeho maminka je učitelka češtiny, dlouho a neúnavně mu četla, a nakonec má magisterské státnice z české a literární komparatistiky. A jedna naše docentka literatury to s dyslexií a poruchou pozornosti dotáhla i na proděkanku, byť její působení vyvolávalo u některých podřízených dlouhodobé žaludeční obtíže :)
    "Nezlomí" se to vždycky, ale někdy se tyhle dispozice podaří kompenzovat tak, že si ti lidé čtení ještě zamilují. Takže je prostě prima, že jste našli nějaký modus vivendi, aby váš syn četl rád, dobrý základ má, tak třeba jednou dá i toho původního Robinsona :)
    JANISKA
    JANISKA --- ---
    TRISSIE: Jasně, jen jsem chtěla problematizovat zobecňování o "mentalitě dnešních dětí". Tu mentalitu spoluutváříme, byť na individuální úrovni budou samozřejmě dispozice vždycky trochu jiný.

    HOJ_TY_STEDRY: My máme doma vydání v překladu Skoumalových s ilustracemi Markéty Prachatické, která za ty ilustrace dostala v osmdesátých letech prestižní cenu v Boloni. Ale myslím, že to bude tatáž, co už máš, ta velkoformátová.
    HOJ_TY_STEDRY
    HOJ_TY_STEDRY --- ---
    JANISKA: Alenkou jsi mě inspirovala. Neuměla bys doporučit i nějaké vydání s neadaptovanym textem a pěknými ilustracemi? Mám u našich, takový velký formát, akorát co si pamatuju, moc obrázků tam není. A to je přitom pro moje děti naprosto zásadní.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    GORMIE: já jsem měla (a četla) dvě různé verze, jak tu Plevovu, tak asi??? Vyskočilovu - rozhodně včetně Robinsonovy otrokářské minulosti. Bohužel to neověřím, protože v naší knihovně je jen ta Plevova a ještě bez věnování, takže ta bude manželova, a obě moje (moje by měla být s věnováním za vysvědčení) asi zůstaly buď u našich, nebo je má moje sestra.
    GORMIE
    GORMIE --- ---
    TRISSIE: Plnoutučná verze Robinsona je ta od Plevy? ;)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    JANISKA: no, a pak jsou tady, a není jich málo, děti s poruchou pozornosti.
    Jejichž rodiče kvetou z všeobecné představy, že kdyby jim byli četli odmalička, tak by byly schopné pracovat s dlouhými texty.

    No, tak ne... plus jedno v tomhle problematické dítě rozloží celou sourozeneckou skupinu :-(

    ale zamilovala jsem se do produkce nakladatelství sun, které zprostředkovává "klasické příběhy" zkrácenou formou: https://www.sun-knihy.cz/svetova-cetba-6-12
    je to přesně tak dlouhý a napínavý, aby to i dítě s poruchou pozornosti dalo v pohodě a samo, třeťák zhltnul Robinsona a teď louská Ivanhoea.

    já i jeho otec, kteří jsme v plus mínus tomhle věku četli tyhle knihy v "plnotučné verzi", nejsme úplně odvázaní, ale nechávám si to pro sebe, protože každá cesta k literární gramotnosti se počítá, i když si někdo pomůže jezdícím pásem :-)
    JANISKA
    JANISKA --- ---
    RYBKA: Jinak s tou mentalitou dnešních dětí je to podle mě složitější. Ony děti budou (většinou) schopné a ochotné číst to, na co budou odmalička zvyklé. Mně třeba studenti nevěřili, že Alenku v kraji divů dneska můžou číst malý děti. Že to nemůžou pochopit a nemůže je to ani zajímat. Já čtu (původní, ne adaptovanou) Alenku s předškolníma dětma celkem úspěšně :) Ne v kuse, chtějí ji vždycky proložit něčím přístupnějším, ale užívají si ji velmi. Podobně z Koťátka byly nadšený, byť mi několik lidí říkalo, že je to knížka, která má dětskýho čtenáře jen jako záminku. Ale myslím, že už jsem jednou (možná do jinýho klubu) psala, že moje starší dcera trvala na tom, že jí mám předčítat z Probudím se na Šibuji :)
    Ale jsme rodina, kde oba rodiče mají čtení jako práci, a odmalička s nimi o knížkách mluvíme i tak, jak jsme zvyklí z práce. A kde jim odmalička cíleně vybíráme i nějaké metanarativní knížky (třeba Velkou knižní záhadu; Help we need a title apod.), protože nám to činí obrovské potěšení, i když si třeba moji rodiče klepali na čelo, proč jim radši neukazujeme leporelo s barvama.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam