Předloha stejnojmenného filmu od studia Ghibli, který můžete taky zhlédnout 18. 4. v Aeru (ale japonsky s titulky, takže pro děti spíš starší).

Mládě dostalo od kamarádky tuhle knížku a je tak super, že ji musím doporučit dál.
Má speciální písmo pro dyslexii a je krásně ilustrovaná. Příběh o kocourkovi a čepici a je to moc milý a velmi pěkně udělaný.
Šedík a Bubi - Knihkupectví Dlouhá punčocha
https://www.dlouhapuncocha.cz/eshop-sedik-a-bubi.html

GALE: ja clanek zatim necetla, ale Zirafi maji… jsem kupovala, kvuli krasnym ilustracim. Jsem v knihkupectvi jen lehce nakoukla a neslo odlozit

DZODZO: Na základě tohoto článku jsem koupila Žirafy mají velikánské srdce a ta kniha je nádherná. Ilustrace na mě působí až magicky, příběhy se točí kolem zajímavostí ze světa zvířat. Už se a ni těšíme.

LADY_MYSKA: tu
11 + 1 tipů na nové knihy, které vám pomohou vychovat z dětí dobré dospělé
https://denikn.cz/1376751/11-1-tipu-na-nove-knihy-ktere-vam-pomohou-vychovat-z-deti-dobre-dospele/?cst=765a8546c0544bec9b8f3f9fb3f55fe4e89ad42e2b6d6784b17ffa6310d9e79c

LADY_MYSKA: píší tam o Blbé Vendule, což je toto https://www.kosmas.cz/knihy/535624/blba-vendula/ (a je tam i ukázka stránek) , tahle kniha se zabývá šikanou a je nominována na Magnesii.

JANISKA: Dík moc. Ve Francii do francouzské jardin d’enfant co se inspiruje v německé kindergarden ☺️ ale i do české mateřské školky bez hranic co tu máme 😊ta je však jen jednou týdně.
Když si koupím či půjčím v knihovně knížky ve francouzštině tak do ní sklouzávám, proto se snažím mít i dostatek knížek v češtině.

GRETKA: V Čechách, nebo ve Francii? A s jak starým dítětem? Pokud v Čechách, doporučuju pro děti 3-5 třeba Mildu a Mildu od Ester Starý. Popisuje to v zásadě takovej běžnej režim v český školce včetně nekterejch svátků, ale zároveň se tu rozehrává fantazijní příběh o skřítcích, kteří mění barvu dle emocí.
Na prohlížení je asi docela fajn Rok ve školce, ale moje dcery si ho oblíbily nevím proč až v době, kdy už ve školce patřily mezi starší. Možná protože je to vizuálně na nekterejch dvojstranach trochu chaotický.

TRISSIE: Osobně mám úplně největší problém s (typicky pohádkovými) texty, kde je hlavní ctností postavy stoprocentní slepá poslušnost a jako zásadní nebezpečí se prezentuje to, když se postava naštve. Není to zdaleka jen součástí klasických pohádek, zrovna teď minulý týden se ke mně dostala knížka, které nechci dělat reklamu, kde se protagonistka klaďaska z velmi dobrého důvodu (!) naštve na svoji zlou ségru, a v důsledku toho je představena jako už ne tak kladná a dostane se do pěknýho trablu.
Jasně, učme dál malý holčičky, že právo nasrat se na draka/toxickoýho panovníka maj jen princové. Všichni přece vidíme, že zlu se nejlépe čelí tak, že držíme pusu, koukáme se jinam a držíme se svého ctnostného nitra. Grrrr.

JANISKA: je to těžký, no.

strašně se třeba změnilo vnímání domácího násilí, a asi vlastně nechci, aby se do určitýho věku moje děti setkávali s "normalizovaným domácím násilím". Pokud je to story-driving trait (Popelka), tak to je samozřejmě něco jiného, ale tam je jasný ten vývoj, kdy protagnista tohle překoná a vybojuje si lepší osud. Ale pokud je to takové to casual "to je paní Nováková, manžel ji bije", případně "Pepík má přísnýho tátu, přinesl pětku a teď má prdel modrou", kdy se to bere jako normální součást života, něco, co se děje skoro v každé rodině a na co si člověk prostě má zvyknout... tak to prostě ne.

Ono ne nadarmo podle některých psychologů nejděsivější Disney villain je macecha v Popelce, pro to každodenní společensky akceptovatelné zlo, s nímž nelze bojovat.

GORMIE: Ty změny reálií jsou hodně komplexní disciplína, čtenáři kauzy o novém vydání Roalda Dahla tuší, jak moc :) Nejde o to, aby skauti ve čtyřicátých letech měli tiktok, spíš se třeba retušují věci, které jsou dnes sociálně nepřijatelné/změnil se stav poznání v těch věcech (podle mě to PE dělá třeba v tom Flaišmanem citovaném případu, kdy doplňuje, že je třeba cvičit "pravidelně").
Jinak tyhle změny zpravidla skutečně nejsou vedené tím, co chtějí/preferují samy děti, ale tím, co si dospělí myslí, že by děti měly číst.