DALEEN: Já bych k tomu ještě doplnila, že v době, kdy jsem byla na plenkách já (1989/1990) byl i daleko větší sociální tlak na to, aby bylo dítě co nejdřív bez plenek. Ono to zní blbě, ale zatímco dneska se říká "nechme dítě hlavně dozrát", tehdy bylo svým způsobem otázkou prestiže, aby dítě začalo brzy chodit na nočník, a starší dítě v plenkách bylo považováno za znak neschopnosti matky. Nebo alespoň tak mi to máma s tchyní líčily.

RYNA: Já bych řekla, že ty propočty jsou počítané na stejnou četnost přebalování. V tu chvíli jsou ty látkové levnější, protože je fakt rozdíl jestli tu jednorázovku přebalíš pětkrát nebo desetkrát.

S neladícíma svrchňákama si hlavu nelam. Mě sice traktory a bagry pod kytičkovanýma šatama derou, ale nic s tím nenadělám. Navíc to dítě je stejně oblečené a plnena není vidět :)

Ale fakt prohledej ty bazary. Dají se tam najít úplné poklady. Kolikrát celé sady, minimálně použité a za slušné peníze (oproti nově pořizované sadě). A kolikrát ty oprané plínky jsou lepší, opoužívané a líp sajou :)

DALEEN: tak já teda rozhodně neřeším, jestli ušetřím, ale stává se mi celkem běžně, že mám dítě v plíně dýl než dvě hodiny, občas jsou to i ty čtyři pět. Je to tím, že zastávám pravidlo "nespravuj, co není rozbité", takže Zorka často byla schopná prospat celou i mnohahodinovou procházku (byla zima, spalo se jí dobře) a já ji prostě nebudila (přebalování ji vzbudilo dost zaručeně), Bělka je zas schopná spát doma přes den někdy čtyři hodiny (přebalování ji vzbudí tak v polovině případů). V určitým věku pak byl dost horor Zorku vůbec přebalovat (vztekala se zdrhala, otáčela se), takže jinde než doma jsem přebalovala velmi vyjímečně (ona si nestěžovala). A oběma je, zdá se, dost jedno, jestli jsou v látce nebo papíře.

(Takže u obou bych vlastně mohla do nějakýho věku říct, že přebaluju při každým kojení, akorát to prostě není po dvou hodinách...)