BOBXAN: Koukni na začátek diskuze, když se snažíš být originální... :)
CONTINUITY: Já s cukrem nikdy problém neměl.
Nebo spíš měl. Posledních asi 12 let mě ten bílý moc nebere a téměř ho nepoužívám,
a jelikož jsem si o tom hnědém udělal názor, že je to jen v továrně obarvený bílý cukr (protože se stále firmám víc vyplatí vyrobit bílý pro masy, a pro pár "bio-hlupáků" ho přibarvit a prodávat jako přírodní), nepoužívám ani ten.
Nesladím.
Není proč.
Dobrý čaj pak nemá chuť čaje, a špatný čaj nepiju.
Ale je mi třeba líto, když mám chuť na colu, dávat si lightku nebo "zero". Když už si to zaplatím, tak ten cukr chci. Jak mě to má nakopnout, když ho tam neadjí, proč bych si to jinak kupoval?
Navíc rafinovaný (a možná i nerafinovaný) překyseluje organizmus (jako všechny sladkosti), a podle čínské medicíny potřebujem my na Západě hodně zásaditou stravu.
Zásaditě působí karamel, proto když si vařím matéčkoa nebo rizé a chci si ho osladit, nejdřív z cukru udělám karamel.
Stejně tak s indickým bílým čajem.
Kromě toho že působí šíleně kysele, ještě navíc cukr hrozně zahleňuje (stejně jako mléko) - a to je u mě drtivý argument, protože jsem se zahleněním dutin dlouho bojoval (Úspěšně v tom, že se mi povedlo zahlenění zahnat velmi do úzkých, jinak nevymizelo úplně nikdy).
Jinak... občas med a tak.