COMODOR_FALKON: Bavíme se o lidech, kteří si kupujou nový auta. Lidi, kteří najedou 200 km za týden, si obvykle nekupujou nový auta, protože se jim nevyplatí. A už vůbec si nekupujou nový auta za milion.

Typickej zákazník novýho auta je buďto firma (asi 50 % jsou služební) nebo někdo, kdo jezdí hodně – lidí, co si koupí nový auto na nájezd pod 20 000 km ročně, je fakt minimum, takoví lidi si kupujou spíš ojetiny. Nebo si koupěj Dacii za 200 tisíc. A nefunguje u nich ekonomická výhoda elektromobilu, protože než by se jim zaplatil, trvá to pět let.

Ty jsi příklad extrémně málo jezdícího řidiče, kterýmu by samozřejmě stačil elektromobil. Ale taky jsi příklad člověka, kterej si to nový auto nekoupí.

Pro lidi, co jezdí hodně, je elektrický auto super třeba na ježdění do práce a zpátky. Ale málokdo si kupuje auto jen na to, většinou ty lidi zároveň potřebujou občas dojet někam daleko. A potřebujou to udělat tehdy a tak rychle, jak potřebujou, ne cestou třikrát řešit nabíjení.

S Modelem 3 LR a nabíjením doma už třeba 80 % řidičů může žít, aniž by je to nějak omezovalo.

Ale to pořád lidi, pro který je použitelný elektrický auto, limituje na ty, který mají barák s garáží nebo byt s garážovým stáním, kde mají 380V, a kteří si můžou dovolit 1,5 milionu za Teslu.

JANOS: Viz moje poslední věta bodu 2) – Tesla to asi dá, zvlášť když jedeš někudy, kde jsou Superchargery.

Ale představ si obchoďáka, kterýho pošleš do firmy někde na venkově, kde nemají nabíječku a je fakt pitomý si říkat o prodlužku.

KEB: To je zhruba jako kabel k sekačce, když na chalupě sekám zahradu...
Takže ne, no problem...

COMODOR_FALKON: Ne, pro většinu lidí, co si kupujou nový auta, je pořád elektrický auto nepoužitelný nebo minimálně extrémně omezující.

Vůbec nemluvím o čemkoliv s dojezdem pod 400 km dle WLTP, to jsou všechno věci použitelný jen jako druhý auto do rodiny nebo pro nějakej fakt nezvyklej případ. Typicky rozvážení pizzy.

Ale i používání něčeho jako je Model 3, e-Niro nebo jako bude Enyaq, je závislý na tom, že:
1) Máš kde nabíjet doma, tedy máš vlastní garáž nebo stání kam si můžeš nechat dát nabíječku. To samo o sobě eliminuje hádám nadpoloviční většinu lidí. Jezdit s EV bez domácího nabíjení je kravina. Respektive dá se to, ale musíš si kolem toho plánovat spoustu věcí tak, aby ti vyšlo nechávat auto někde stát.

2) Nesmíš potřebovat jezdit delší cesty, který končí někde, kde se nedá nabíjet. Příklad – potřebuješ jet z jednoho místa, který není Praha, na druhý místo, který taky není Praha, v cílovým místě nemáš nabíječku, zásuvka tam není nebo tam nemůžeš strávit 10+ hodin co trvá nabíjení z 220V.
Bydlíš v Praze a jezdíš za příbuznýma na vesnici na Jižní Moravu? EV už může bejt problém. Tesla Long Range to asi dá, s nabitím na Superchargeru po cestě, ale pokud jel někde kde není D1 a nabíječky na ní, a neměl dojezd 500 km, jsi v problému.

3) Nesmíš potřebovat jezdit rychle. Nevím, po jakých dálnicích jezdíš ty, po těch, co jezdím já, jezdí značná část aut 150+, tihle všichni lidi budou mít s EV problém.

4) Musíš mít rozpočet na auto milion a víc, protože žádnej levnější EV nemá rozumnej dojezd. Věc, co má dojezd 200 km, je hračka a ne auto. Za poslední dobu jsem jezdil se Citigo iV, Mini SE a e-Nirem. To e-Niro bylo jediný použitelný jako auto. Citigo je pro pizzamužíky, Mini je skvělý druhý auto do města.

5) Nesmíš jezdit autem třeba na dovolený nebo ti nesmí vadit pravidelný zastávky. Opět pro spoustu lidí problém.

Tohle všechno je samozřejmě řešitelný, pokud jsi nadšenec a jsi ochotnej kvůli elektrickýmu autu dělat ústupky. Ale když řekneš normálnímu člověku, kterýmu jsou auta jedno, že by měl plánovat cestu k babičce se zajížďkou kvůli nabíjení, nákupy plánovat do nákupních center s nabíječkama a po dálnici radši jezdit 120 km/h, tak se ti vysměje a půjde si koupit další auto na naftu.

Maximálně ho přesvědčíš na PHEV.

Což je důvod, proč se elektromobilů prodá cca 1 % z nově prodaných aut.