BOBASH: sem http://www.autopejsek.cz/kontakt/ =) (kousek od Slanýho)

TEAPACK: Klidně, kam?

COMODOR_FALKON: Proč máš vždycky potřebu lidem vysvětlovat věci, o kterých víš prd?

V případě Enyaqu není ekokůže koženka, ale kůže, na jejíž činění je použitej extrakt z olivovejch listů místo chemie.

Kožence nemůžeš říkat ekokůže, protože by to bylo klamání zákazníka.

BOBASH: Když bude sraz v nějaký rozumný čas (po práci), tak dorazím.

MINER, SHEFIK: Ta hokejka je vejš ale na 99% jen proto, že měřítko vpravo je významně jemnější, než vlevo...
Ve chvíli, kdy měřítka srovnáš, tak z toho vyjde spíš ochlazování...

KEB: "eko kůže" je označení pro druh koženky.
Pokud je povrch z PVC, nebo z mixu PVC a PU na libovolné tkanině, nebo netkanině, je to klasická koženka.
Pokud je povrch z čistého PU zavsáknutého do bavlněné pleteniny, je to prémiová koženka, tzv. eko kůže.

Eko kůže je kvůli dražšímu materiálu dražší, ale je pružnější (míň praská), má solidní odolnost proti oděru a protože je to furt v jádru pletenina, tak i trochu větrá - na druhou stranu to ale znamená, že když se Ti na ní rozkydne zmrzlina a ty ji rychle neotřeš, tak (narozdíl od kůže/nepopraskané koženky) proteče do sedačky...

SHEFIK: Tady bych doplnil poznámku, že Taycan je extrémně drahá věc, začíná někde na 3 milionech, nejvýkonnější verze kolem 5 milionů, plus šíleně drahý příplatky, takže průměrná cena novýho bude tak 4-5 milionů. Přesto je nestíhají vyrábět.

SHEFIK: Jinak konkrétně k praxi tý degradace časem – je to odbočka od elektromobility, ale řekl bych, že jako dlouholetej provozovatel starejch a složitejch aut se kterýma se málo jezdí, do toho mám trochu vhled.

Tohle začne být problém nejdřív po 20 letech, nebo když to auto jezdí fakt extrémně málo (méně než třeba 5 tisíc kilometrů ročně, delší pauzy v ježdění než třeba měsíc).

Moje aktuální auto je 20 let starý, navíc poměrně dost složitý a na údržbu náročný (starej Jaguar XJ) a nijak drastický problémy způsobený "degradací věkem" pořád nejsou patrný. Dokonce ani ty pneumatiky pořád neodejdou dřív věkem než "ojetím". Mám nájezd necelejch 10 tisíc kilometrů ročně, což znamená, že sada celoročních pneumatik se ojede tak za 5 let, což je i jejich trvanlivost na "opotřebení stářím" (reálně většina lidí používá i starší gumy.

U elektrickýho auta, kde odpadne jeden velkej zdroj problémů s věcma, co můžou odejít degradací, tedy motor a speciálně jeho chladící a palivovej systém, ve kterým jsou kvanta gumovejch těsnění a hadic, který opravdu odejít můžou, je naprosto realistický očekávat, že při průběžný údržbě vydrží méně používaný auto klidně 30 nebo 40 let.

I v rámci spalovacích aut jsem měl spoustu aut mnohem starších než můj současnej Jag (ten je ve skutečnosti druhý nejmladší co jsem vlastnil) který díky slušný údržbě normálně fungovaly. Rekord byl něco kolem 50 let.

SHEFIK: Jasně, já nezpochybňuju, že je sharing ekologičtější než mít každej vlastní, ale ten rozdíl rozhodně není tak velkej, jak by odpovídalo změně v počtu aut.

Když bude 6 lidí sharovat jedno auto, tak jim možná nevydrží šestinu doby, co by vydrželo jedno auto jednomu člověku, ale třeba čtvrtinu, protože auta se nejvíc opotřebovávají provozem.

Samozřejmě jsou situace, kde je sharing naprosto jednoznačně lepší volba – typicky pokud je to případ, kterej umožňuje kašlat na věci, který dělají normální auto složitějším a náročnějším na výrobu a zároveň rychleji degradujícím (víceméně všechno, co ho dělá "příjemným na jízdu).

Příklad:

Když normální Model 3 nebo Enyaq nebo třeba naftová Octavia budou jezdit v rukou 10 lidí a tedy 10x tolik, tak se vyřadí dřív. Reálná situace jsou taxíky. Když taxík najede za pět let milion kilometrů, nejspíš skončí ve šrotu nebo na díly, kdežto stejný auto co jezdí málo může vydržet při rozumný údržbě 50 let.

Když ale vyrobíš na službu taxíků auta, který budou filosofií konstrukce bližší městskýmu autobusu než osobnímu autu (tedy třeba vynecháš složitej podvozek, kterej umožňuje zkombinovat jízdní komfort a dynamiku ve vyšší rychlosti, vynecháš na omak příjemný, ale netrvanlivý materiály v interiéru atd.), tak nejspíš docílíš toho, že městskej robotaxík vydrží třeba 20 let a 5 milionů kilometrů (což je tak nějak to, co vydrží autobus).

SHEFIK: "Leží ladem" bylo obrazně, ve smyslu toho, že většina aut po většinu času stojí na místě, protože čekají, až je majitel bude potřebovat.

Ale ty sharovaný auta prostě odejdou výrazně dřív a dřív musíš vyrobit náhradu, takže to rozhodně není ekvivalentní. Navíc, jak už jsme si tu ukázali, pro spoustu lidí prostě sharing nefunguje a fungovat nebude, protože potřebujou mít auto po ruce někde, kde hustota sharingu nikdy nebude dost vysoká.

BOBASH: nechceš se s tím Crafterem přijet podívat k nám na firmu? ;) pár lidí to zajímá, ale zatím mají všichni 1.9 TDI nebo D5 =)

JAZZZ: Jasně, není to úplně přímá úměra. Ale normální auto těch 30 let vydrží v pohodě a u baterky je to opravdu spíš o cyklech.

A plnohodnotně využívaný sharovaný auto se bude šrotovat reálně třeba po 5-10 letech, stejně jako intenzivně využívanej taxík taky nevydrží.

Ekologická stopa auta který někde stojí je víceméně zanedbatelná, teda s výjimkou toho, že zabírá místo, což je ale problém jen v centru města.

A proč sharing nebude v řídce osídlených oblastech (cokoliv co není velký město) fungovat už jsme si vysvětlili.

z hladiska ekologickej udrzatelnosti by som preferoval tych 6 30-letych aut, otazne ci automobilky prestanu vyrabat aj elektromobily "na spotrebu"

JAZZZ: Intenzita využití je úplně jedno, protože baterka má životnost v cyklech/najetých km a ne v čase.

Auto svátečního řidiče se vyoffsetuje úplně stejně dobře, akorát se bude offsetovat 30 let. Jenomže s ním těch 30 let bude někdo jezdit (když ne původní majitel, tak další).

Carsharingový intenzivně využívaný auto najezdí x-násobek, ale taky x-krát dřív odejde na opotřebení nebo bude potřebovat novou baterii.

Z hlediska nákladů na kilometr (nebo jinou metriku přepravního výkonu) je jedno, jestli vyrobíš 6 aut který budou jezdit 30 let nebo 1 auto, který ale budeš muset nahradit po 5 letech.