DAN_F:
1) Nejde o haptický feedback, ale o to, že tu věc najdeš poslepu, a v případě změny hlasitosti taky o to, že můžeš provádět velkou změnu jednoduchým pohybem. Spousta lidí používá kolečko na rádiu místo tlačítek na volantu proto, že tlačítkem musíš klikat (kolečko na volantu je trochu lepší, ale furt nepřirozenej pohyb). Třeba když srovnám Peugeot 508 se kterým jsem jezdil minulej tejden s Octavií RS iV kterou jsem jezdil předminulej, tak kolečko hlasitosti byla jediná ergonomická výhoda toho francouzskýho krámu. Škodovka má touch/slide bar, ale kolečko je lepší.
2) Variabilita u dotykových displejů v autě téměř neexistuje, rozhodně ne v té části, kde má Mach E kolečko. To, co je kolem kolečka po obou stranách (teplot ACy, vyhřívání sedadel a oken, etc.) jsou věci, který jsou trvale na stejným místě. Nikdy se nikam neposunou a NESMÍ se posunout. To by byl úplně nejhorší fail.
3) Přítomnost kolečka v tomhle místě usnadňuje ovládání těch funkcí okolo. Problém dotykových displejů v autě oproti dotykovým displejům kdekoliv jinde je, že auto je v pohybu a řidič taky – není možný "poslepu" trefit vždycky na stejný místo, otřesy auta ti hází s rukou. Řešením bývá, že položíš ruku na vršek displeje nebo naopak pod něj a pak už se trefíš po paměti, protože máš "vztažnej bod". Bez toho je problém na menší věc na displeji problém trefit i když se díváš, kam saháš.
Tady může jako vztažný bod sloužit to tlačítko. Sáhnu po tlačítku a vím, že pár centimetrů doleva mám teplotu svojí půlky auta. Pak mi stačí mrknout, jestli jsem přesně tam, kde chci být.
Podle toho, jak to rozebíráš, to vypadá, že máš nějakou zkušenost s UX, ale očividně s UX v autech. UX v autech funguje v dost věcech výrazně jinak než UX ve věcech, který nejezděj. Proto taky UX aut, který dělají odborníci na UX v jiných oborech, stojí většinou za píču.