DZODZO: Lidi mimo centra velkých měst jsou lidi mimo centra velkých měst.
V ČR je to kdokoliv, kdo nebydlí v Praze 1 - 10 nebo v nějaký ekvivalentní části Brna, plus možná v centrech (tzn. ne sídliště) krajských měst.
Donedávna jsem žil na okraji krajskýho města (Pardubice) – sídliště z 50. let, žádnej satelit nebo přidružená vesnice, pořád město, asi 3 km od úplnýho centra. Carsharing už tam nefunguje (moc velkej rozptyl aut) a zároveň je tam už dost místa na to, aby bylo úplně jedno, že má každá rodina 1-2 auta.
Když jsem párkrát neměl k dispozici auto, tak se život stával mnohem složitějším, protože třeba dojet do centra do jednoho krámu, potom na nákup do Globusu/Lidlu je sockou operace na dvě hodiny. Cesta do obchoďáku na kraji sídliště trvá pěšky tam a zpátky půl hodiny, autem 10 minut tam a zpátky i s nákupem, když je malej (když zapomenu koupit zakysanou smetanu, tak autem pro ní dojedu, pěšky se na to vyseru).
Moji rodiče, kteří jsou dost eko, auta je nezajímaj a vlastně by radši žili bez něj, si zkusili spočítat i variantu využívání carsharingu a pak radši šli a koupili si zánovní Toyotu Auris, protože nejsou tak bohatý, aby jezdili sdílenou Škodou Citigo.
A sdílení formou "jeden vyzvedne druhýho dodávkou" – a uvědomuješ si, že ten co se nechal vyzvednout potom stejně pojede na nákup svým autem?
Tvoje představy o venkově nápadně připomínají Komodora. Taky z toho mám pocit, že jste na venkově nikdy nebyli.