DAN_F: na to je ještě mladej, ale tohle bude vyhoření, měl by zkusit něco jiného.

JYRKA: staň se zahradníkem :⁠-⁠D

JYRKA: Důchod :D

AQUARIUS: Oni nás platí za reverzni engineering! :)

som nevedel, ze na popularizacii EV v Norsku ma zasluhu aj kapela A-ha

Norway Is Running Out of Gas-Guzzling Cars to Tax | WIRED
https://www.wired.com/story/norway-electric-vehicle-tax/

MINER: Nejde jen o hmotnost, ale i o komplikovanost - byl by to docela "wiring hell", mít třeba 14000 drátů zapojených do jednoho BMS, které kdyby se poškodilo, tak je auto mimo provoz kompletně…

Moduly, kde jsou paralelně zapojené články na BMS a to celé je pak zapojeno v sérii přes 2 konektory, umožňují mnohem jednodušší a tím i spolehlivější a méně energeticky ztrátový wiring…

nieco k zivotnosti EV chargerov na zaklade skusenosti z Japonska

Japan trails Norway and France in EV charging stations per capita - Nikkei Asia
https://asia.nikkei.com/Spotlight/Datawatch/Japan-trails-Norway-and-France-in-EV-charging-stations-per-capita

Našel jsem, že store-dot.com už dělá baterky, co umí nabít za 5 min.
Ale zatim to vyrábí jen pro skútry.
Hustota cajk. Používaj nějaký nanomateriály pro nižší vnitřní odpor a speciální chlazení, takže tady bude možná limit cena, páč lithiovky jsou už fakt levný.
Nevěděl jsem, že už to někdo breaknul. Kdyby chtěl někdo hledat tu cenu a predikce kdy to dostanou do aut, tak to sem dejte:)

„The future is already here — it's just not very evenly distributed“, jak říkal Gibson:)

ELIJEN: Samozřejmě. Ale když budeš mít velkou baterku, tak stejný množství kWh (a tím stejnej dojezd) uděláš za kratší čas.

ELIJEN: Jo, ale čím víc baterek nabíjíš paralelně (čím větší máš baterii) a čím víc máš voltů, tím rychlejc můžeš nabíjet.

Proto auta s pidibaterkama jako je Dacia Spring nebo různý plug-in hybridy obvykle ani neumí DC nabíjení a nabíjí max AC 22 kW a někdy ani to ne. Všechny auta, co umí nabíjet opravdu rychle, mají aspoň 80 kWh.

BOBASH:
MINER:

Podle mě by to ani moc nepomohlo. Pořád je tam problém v technologii baterií, které se nabíjejí pomaleji s každým procentem SOC. Vyšší proud by je poškodil bez ohledu na teplotu.

MINER: Když moc zvětšíš chlazení, budeš to mít celý větší a těžší, takže to bude víc žrát, budeš potřebovat víc energie, takže budeš potřebovat větší baterku abys někam dojel atd. atd.

ABS: Aerodynamika žádnej velkej vliv mít nebude, prostě proto, že jí mají všechny auta +- stejně dobrou. Samozřejmě SUV má vyšší čelní plochu než placatý auto, takže si musíš koupit placatý auto, aby to nežralo, ale to není nic novýho.

Stejně se především nezmění lidi, takže budou furt kupovat třítunový SUV s milionem koní a obří baterkou, protože by sice mohli mít malý efektivní autíčko, ale to není cool.

ABS: Asi máš pravdu, že chlazení bude větší limit.

Ale neni to úplně paralelně, Tesla má 16 modulů sériově, a každý z nich tvoří sériově zapojených 6 skupin 74 článků, které jsou paralelně. Úplná paralelizace by byla 7k paralelně.

Toreticky to vlastně naznamená žádnej wiring navíc. Myslel jsem, že nabíjení každého článku se řídí zvlášť, ale těch 74 jede zjevně nekontrolovaně spolu. Možná tam bude jen nějaká stupidní ochrana odpojení článku.

Ale asi máš pravdu, že chlazení bude větší omezení než paralelizace.

Čímž bych otázku změnil: jak velký chlazení by zrychlilo nabíjení jak:D
Přemýšlím tak, že pro hodně petrolheadů, je „5 minut u pumpy“ silnější mantra než dojezd.