GRETKA: Prosil bych taky jednu i pro me, dekuji predem :)

NATASHA: tak pro dnesek koncim s roli arbitra zakleteho stavu byti:-))

rada jsem s Tebou - a Kilianem - podiskutovala. Pekny zbytek dne:-)

NATASHA: nuze, pokud Viselcuv osud visi pribit na brevne spolu s jeho rukama, pak ano:-)))))

snehurka ma poselstvi, ktere "mluvi"......svoji nadpozemskou krasu, ktera je hybatelem veci... kdyby ta rakev nebyla pruhledna.....kdo vi, jak by to vsechno dopadlo, hehe:-)))

Ruzenka? nemel princ snad jeji podobenku v medailonku? nebo povest o Ruzence ve vezi, ktera ho pohnula k tomu, aby se k ni probojoval?

LALINA: Nu a v tom já právě vidím ten rozdíl.
Je správné a dobré občas na chvíli zastavit, rozhlédnout se, vyčkat, nakročit a tak. Ale zamrznout, zaseknout se, ustrnout (nechat se zaklít), to ne.
Viselec má stále svůj osud ve svých rukou. Sněhurka, Růženka apod. ne.

NATASHA: hlavni na viselci je to, ze prinasi katarzi..a pred tim cas pro dozrani veci..pro pauzu mezi nadechem a vydechem, kdy by aktivita byla spise na skodu, nez k uzitku...

a nikdy to neni definitivni stav..

KILIAN: jiste, jeden uhel pohledu je, ze neco prichazi zvenci..ale

pri peclivejsim ohledani ta zdanlive bezmocna vec dokaze ve spravnou dobu "promluvit" a hrdinovi nejak pomoct.... tak trebas v te pohadce Treti princ najednou zazari mec zakleteho prince coby smerovka... proste zakleta bytost ( nebo slozka bytosti- budeme-li se na pohadkovy pribej divat jako na psychologicky obraz vyvoje jednoho jedineho cloveka) da nejake znameni....ktere vnimava bytost ( hrdina) dokaze zachytit a zuzitkovat, zatimco clovek hruby a necitlivy ho prehlidne nebo nepozna....

LALINA: No já bych to nestavěla na roveň Viselci, ten je podle mě jinde, u něj je to rozhodnutí, a i tak tak karta nemá mnoho výkladů pozitivních...

LALINA: V těch pohádkách je to tak, že ten hrdina není schopen se z toho dostat sám (nemá to ve svých rukou). Vždy tam musí přijít někdo, kdoho z toho stavu dostane. Viz NATASHA:

NATASHA: mam na ,mysli stav - princip zhruba XII ATU...

NATASHA: Zkamenely znamena mrtvy, co ma mozna jeste sanci. :-)

NATASHA: že není? ale ukaž mi pohadku, kde takto zaklety hrdina zustane takovym uz naporad...
Jsou v zivote chvile (nebo jen chvilky) nekdy ale i roky.. kdy clovek prochazi obdobim mezi nadechem a vydechem...stavem necinnosti a ustrnuti..zakleti.... nekdy to ma "usnadnene" napriklad nemoci nebo "osudem"(napr zavislosti na nekom ci necem) a nekdy to usnadnene nema a musi tu trpelivost a ten stav nejak vydrzet, ustat i bez vnejsi pomoci... ale vysledek vesmes byva vzdycky smysluplny, potesitelny a jaksi..kladny ve smyslu seberozvoje a sebezpritomneni se...

LALINA: Inu, ale i v té pohádce je ten ustrnutý/zakletý bezmocný a odkázaný na vnější vlivy. Jinými slovy - on se vzdává práce na vlastním osudu, přichází dokonce o možnost sám jej ovlivnit. Není to onen nádech-výdech před dalším krokem/skokem.
A tak mi to opravdu dobré nepřipadá.

NATASHA: "jiste neni dobre" ? jak si muzes bejt tak jista? :-)))

nekdo potrebuju ten stav, aby potom dokazal najit vlastni pohyb... jako ti zkameneli princove z pohadky Treti princ:-))... vubec v pohadkach: zakleti...metamotfoza v neco pasivniho, co trva v jistem nehybnem stavu, dokud jiny veci (slozky duse) nevykonaji to, co maji..dokud se nestane neco, co se ma stat, aby se potom opet, nove a jinak zapojily do hry? ;-)

LALINA:
Stav pokoje x stav ustrnutí (pasivity), to je třeba dělit.
To druhé jistě není dobré, to první umět je cenné, to mluví o vnitřním klidu, tom radostném.

NATASHA: takze jen vulí, jen nasilne (zaklinadlem) clovek muze nastolit stav pokojneho cekani a vlozit se udalostem do naruce jako odevzdane brime?

a je smyslem byti byti odevzdanym bremenem?

"Odkladam sebe sama" ve smyslu sutru a baliku nebo ve smyslu "reseni sebe sama se odklada na neurcito" ? ;-)

NATASHA: heheee, "tajnosnubne vyroky" ...ty ses proste poeeeeta:-]]]

tajné zásnuby a tajná svatba
kdo zná jméno oné dámy?
láska pak jako sůl
a sůl jako láska
hostie, vino
rtuť a síra
mlčení
dá mi

(na mlčení jsem činně čekala
jako na smilování)

LALINA: Čekáním odkládáš sebe sama, vložíš se událostem do náruče jako odevzdané břímě.

NATASHA: ani ne tak ve stavu neprirozenem - bez - pohybovem, ale ono CEKANI.... hodne dusi ceka......na co?

LALINA: A ještě k té básničce - právě mně se líbí, že je tam vlastně vyjádřená ta nemožnost zůstat přirozeně v klidu, ustrnout...Jen zaklínadlem, jen vůlí.

LALINA: No, já bych se neptala, ale když jsi to sama nakousla - a uznáš, že to znělo velice tajnosnubně a to je prostě potřeba neprodleně vyšetřit, takové tajnosnubné výroky :)

Ale nemluv víc než chceš, jistě.