SNOP: díl to jsem už někde slyšel, myslim, že v prváku v biologii, ale dík za zopakování... já vim, že taková je oficiální verze, snažil jsem se hledat alternativu víš:)
DAW: Ne jsme odsouzení být svobodní ... ve své nesvobodě:) Prostě máme možnost se osvobodit ze své nesvobody a tím jsme vlastně trvale svobodní, možná jen latentně, ale je to v nás přítomné a to znamená, že realizace je jen pouhé naplnění toho... tedy uskuztečnění toho tak, že to si to zvnitřním, vlastně spíš tím prolnu tak, že to vyplave i napovrch.
Mmchodem, je lepší víc chodit do lesa a méně o něm číst.. strom na poli neni moc spokojenej...už jen kvůli chemickejm hnojivům...
SNOP: tAk tohle slyším poprvé... Lvi jsou jedni z mála živočichů dnes tak přirovnávaným k lidem protože zabíjejí i jen z rozmaru... no a pak u lvic je také časté lesbické chování, ale to jen na okraj. A takhle zobecnit květiny? Cože... mech na stromu se ho nesnaží zabít, orchidej taky neni vrah, kopretina nechce zavraždit pampelišku...
SNOP: Rostliny se na rozdíl od zvířet mohou docela i třeba prolínat... jestli soupeří, tak proto, že je to pro ně přirozené a nemyslim, že by to bylo agresí...
EVA_: Buk? Vůbec... Zkus se někdy plazit mlázím:)
NATASHA: Nech jí, to je úžasnej tvor... krásně kvete:)
Řekni jí, ať toho nechá:)
GRETKA: V davu je síla... vlny vytvoří jen silný proud... a vítr.

DAW: To není pravděpodobnost, to je fyzika. :-)

GRETKA: No ja moc na pravdepodobnosti neverim. Blesk do tebe muze uhodit i kdyz rostes prostred lesa. Kdyz se ti neco stane, tak to, ze to melo jen malou pravdepodobnost ti muze byt stejne jedno. Bud se to proste stane, nebo ne..

DAW: zas kdyz prijde bourka, tak se blesk spis trefi do toho osamoceneho stromu nez nejakeho z toho lesa...

Do kmene nebo ke korenum. Udajne.

SNOP: Trnka přežila Roundup, jsem ochotná to zkusit. Aplikuje se to na list nebo se to musí vbodnout do kmene?

Ustalovac.

Trignomův dědeček rouboval na trnku. Měl pravdu - rouby byly silné a přežily. Neměl pravdu - trnky nám teď lezou ze všeho.

P.S.: Vítám návrhy na zničení trnky.

Jsou druhy agresivnejsi a mene agresivni. A pochopitelne les nebo louka do jiste miry funguji jako organismy, takze tam to plati s vyhradami.

SNOP: Sranda, my tady jihneme nad prirovnanim ke stromum, a Ty si prijdes, suse konstatujes, jak se veci maji z Tveho sectelejsiho hlediska a my abysme ty svoje vzletnosti prerovnavali. Hrozny. Jsi bourac babovicek.

SNOP: Az tak? Mela jsem za to, ze jediny strom, ktery nenecha kolem sebe nic jineho prezit, je buk...Zajimavy.

SHEEN: Jestli to nebude tim, ze pro tuto extremne agresivni strategii kdysi rozhodly.

SNOP: Jestlit o nebude tím, že si rostliny jaksi nemohou jít po svém, hledat si jiné místo na slunci. :-)

Druha vec je, ze zivocichove na sebe utoci spise vyjimecne. Typickym jevem, kdyz se setka lev a antilopa je, ze se minou a jdou si po svem. Oproti tomu kdyz se setka jeden druh kytky s druhym, bojuji spolu tak dlouho, dokud jeden z nich totalne nezdecimuje ten druhy (jsou i vyjimky, ale opravdu spise vyjimky). To, proc nam rostliny pripadaji tak mirumilovne, je casovym meritkem. Jejich zivot je mnohem pomalejsi.

PARAZIT: Neni prave ta nenavist a agrese zrejmy dukaz toho, jak moc jsme navzdory vsem nasim iluzim vlastne nesvobodni?

(BTW - Rozdil mezi stromem v lese a stromem na poli vidim v tom, ze strom, ktery roste osamocene muze vyuzit vsechno slunecni zareni a ziviny plne, aby se rozkosatil a rozrostl co nejvice a ve vsech smerech. Presto je urcite v komunikaci se vsemi lesy okolo, nebot jemna sit podhoubi propojuje cele kontinenty do jedineho komunikacniho multiorganismu..)

Rostliny komunikuji predevsim chemicky, tedy vlastne vunemi.
A stromy v lese taky mykorhyzou, takze koreny zprostredkovane pomoci podhoubi.

DAW: Hm víš jsem si to říkal i dřív, mez námy a stromy musí být veliký rozdíl... oni se komunikaci potřebují neustále dotýkat, nemohou mít v sobě nenávist a agrey, to by svojí neustálou blízkost nevydržely... uvažoval jsem jak komunikují, pak mě napadlo, že city... neuvěřitelná senzitivita jim slouží jako komunikace... Jen se koukni jak roste strom osamocený v poli a strom v hustém neprosekávaném lese.....
EVA_: My máme možnost radosti z naší aspirace, protože jí můžeme dosahovat, s nepoměrně větším zapříčiněním vlastní vůlí.... prostě jsme asi nejvíce svobodnými a tak jsme paradoxně v svobodě uzavřeni....

DAW: Hm...nevim. Ja s tim predurcenim trosku nesouhlasim.:-) Jako kdyby implikovalo nemoznost menit svuj osud...
Mozna s nim nesouhlasim taky proto, ze cim vic jsem se soustredila na to, ze bych mela byt k necemu predurcena, tim vic jsem to hledala a nemohla najit.:-))) Popremyslim.

EVA_: Dik :-)
A ja si myslim, ze ten rozdil tam sice je, ale neni az tak velkej. Kdyz bychom zustali u tech stromu, tak ja verim, ze kazdy jsme tak nejak predurceni nest jedno konkretni ovoce, ale sami si volime jakym zpusobem a urcujeme jeho vyslednou urodnost a chut..

DAW: Cece, Ty se mi hezky ctes.:-)
Jen bych trosku polemizovala s tim smyslem - se obavam, ze rozdil mezi nami a stromy je ve vuli; my ten smysl svymu zivotu davame sami.