YMLADRIS: :-)))) kniha se mi velmi libila. Autor v ni ukazuje, ze vubec nevime, co to znamena byt, jaky je smysl toho slova. Zaroven poukazuje na to, ze je to dulezita otazka a obraci nas k nam samotnym, na kterych by se mel obsah (smysl) byti ukazat minimalne jako smysl byti nas samych. Posleze ukazuje, ze smyslem byti cloveka je starost.
Jinak: Jako obvykle se resi to, jak to teda je s tim svetem, vecmi a dusi. Aby se to vyresilo, v zasade se rekne, ze proste clovek je ve svete tak, ze rozumi svetu, bez dalsich nejakych analyz, ze mu rozumi ze sve nalady, a ze mu rozumi primarne jako svetu veci, ktere jsou k necemu, nikoli jen tak. Ze rozumeni je rozumeni moznosti, sve moznosti byt. A ze se z tohoto rozumeni rozvrhuje do budoucna a ze to cele dela, protoze mu jde o to, ze je a je ve svete. Takze jeho byti spociva v tom, ze se stara, aby byl. Takze je vzdycky tak nejak pred sebou samym, cimz umoznuje, ze i za chvili bude. Moznost, ze nebude, v nem vyvolava uzkost. Zaplaseni uzkosti pak znamena utek do neautentickeho byti spolecnosti, ktera nas svymi malichernymi problemy ukolebava a chrani pred uzkosti z nas samych a nasi danosti.