NATASHA: To je stará otázka metafyziků: jaký smysl má moc, kterou nikdy nevyužijeme. Stanislav Lem v Summa Teologicae to charakterizoval tak, že opravdový bůh je takový, který tu moc, jíž disponuje, nedá za žádných okolností nijak najevo. Napsal doslova, že jediný skutečný bůh, v nějž můžeme věřit, je nezúčastněný bůh, který vše jen registruje a nikdy nezasáhne.
Plyne to z našeho kolektivního chápání pojmu bůh. Má-li pro nás bůh být a zůstat konkrétním pojmem, nesmí projevit své absolutní atributy. No a božská moc je filosoficky typicky absolutní atribut.
Z čehož plyne, že pojem bůh je pro nás přijatelný pouze v případech, kdy ony božské atributy má pouze teoreticky. V okamžiku, kdy je uplatní, pro nás přestane být bohem.

No a to je právě to, o čem mluvil Epikuros ve Snopově citátu - "vládnout s bohy" znamená "mít boží atributy" a tedy je i nikdy neuplatňovat. ;o)

SNOP: kdo si nevezme ani to, co mu bylo predlozeno, ten nejen ze bude stolovat s bohy, ale bude s nimi i vladnout.


Nechápu. K čemu vládnout, když si nic neužiješ :)

postreh, mozna uplne mimo misu, ale me naplnil radosti:

Epiktetos rika (parafrazuji): Chovejte se v zivote jako na hostine. Kdyz vam cisnici neco nabidnou, vezmete si. Kdyz vas minou, nezastavujte je. Kdyz k vam jeste neprisli, pockejte, az prijdou. Kdo se takto bude chovat i k detem, zenam, bohatstvi, bude stolovat s bohy. A kdo si nevezme ani to, co mu bylo predlozeno, ten nejen ze bude stolovat s bohy, ale bude s nimi i vladnout.

A tak si uvedomuji, co znamena reinkarnace, a co znamena byt bodhisattva.

Bodhisattva je proste stamgast.

Sebeuvědomování a práce s počítačem:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-nespor.php?itemid=2906

Vcelku zajímavé.
O tom dialogu s počítačem si nemyslím, že bych ho provozovala, ale je možné, že o tom ani nevím. Zkusím na to přijít.

Také světonázor. Everyone is Jesus!

(Pozor, silně radioaktivní)
http://www.youtube.com/watch?v=p9qYXbN3kyw&feature=related

P.S.: Pročtěte si reakce pod videem :)

SNOP: Ono to titž asi ani jinak nejde.

Nejde mluvit, a přitom neotvírat pusu (i když to bude člověk stokrát u druhých kritizovat ;)

...nojo, třísku v oku bratra svého vidíme dobře.
Ale stejně myslím, že je občas vhodné vystoupit z absolutního srozumění s libovolným světonázorem.

:-)
Nejlepsi na tom je, ze kdyz pise "my nebojacni", tak dela presne to, co analyzuje u Krista a Buddhy. Vyzvedava rys (nadclovek), pojmenovava jej ("nadclovek") a dela jej moralnim srandardem.

LODBROG: ? plive to na jejich Vhled. Zasloužil by oholit knír. Autor :o)

SNOP: Mně to přijde jako zajímavá myšlenka... a to je vše.
Nepopisuje to ani Ježíše, ani Buddhu.

Myslím, že Nietsche rozuměl buddhismu jako koza petrželi. :-)
On ani nemohl jinak. V jeho době byly informační zdroje o buddhismu na západě značně omezené a spíše útržkovitého charakteru. Ale je pravda, že třeba takovej Schopenhauer byl větší prase. :-))

SNOP: jo, je to ale IMHO nesmysl. předpokládám, že Nietsche byl spíš filosof, než praktik :o)

SNOP: ...člověk musí uznat, že z toho méně výstavního a rozhodně obtížněji vyučovatelného úhlu je to dost přesné :)

muhehe :-)
Me docela pobavila ta charakteristika buddhistu a krestanu :-)

JOGIN: Inu, štěstí se projevuje spíš v záblescích. Už nevím, který cynik to pravil, že trvale šťastný je jen idiot.

SNOP: Kdo nepíše básně, je nižší bytost, pravila Nat Asha. I chopili se všichni klacíků a kůry. Kdo neměl klacík, čůral do písku.

Originalnim vynalezem zakladatelu nabozenstvi je za prve: ze zacnou prosazovat urcity zpusob zivota a kazdodennich mravu, ktery pusobi jako disciplina voluntatis a zaroven zahani nudu; a za druhe: ze potom interpretuji prave tento zivot tak, aby byl ozaren nejvyssi hodnotou, takze se stava statkem, za nejz se bojuje a za urcitych okolnosti i poklada zivot. Druhy vynalez ma ovsem ve skutecnosti zasadnejsi vyznam, nebot prvni, totiz zpousob zivota, byl uz obvykle zde, avsak vedle ostatnich zpusobu zivota a bez vedomi toho, jaka hodnota v nem tkvi. Vyznam, originalita zakladatele nabozenstvi se obvykle projevuje tim, ze jej opravdu spatri, ze jej zvoli, ze poprve uhodne, k cemu muze byt pouzit, jak interpretovan. Napriklad Jezis (nebo Pavel) se setkal s zivotem drobnych lidi v rimske provincii, zivotem skromnym, ctnostnym, malym: vylozil jej, vlozil do nej nejvyssi smysl a nejvyssi hodnotu - a tim i odvahu kazdym jinym zpusobem pohrdat, tichy ochranovsky fanatismus, tajnou podzemni sebeduveru, jez roste a roste a nakonec je pripracena "premoci svet" (to jest Rim a vyssi stavy v cele risi). A take Buddha nalezl v ruznych stavech a spolecenskych stupnich sveho naroda rozptyleny druh lidi, kteri jsou z lenosti dobri a dobromyslni (predevsim neofenzivni), kteri, taktez z lenosti, ziji abstinentne, takrka bez potreb: pochopil, ze takovy druh lidi nevyhnutelne, s celou vis inertiae, musi propadnout vire, jez slibuje zabranit navratu pozemskych strasti (to znamena prace, jednani vubec), - v tomto "pochopeni" byl jeho genius. K zakladateli nabozenstvi patri psychologicka schopnost neomylne rozpoznat urcity prumerny druh dusi, ktere jeste nepoznaly svou sounalezitost. On je navzajem spojuje; zalozeni nabozenstvi se tak vzdy stava dlouhou slavnosti vzajemneho poznavani -

Nietsche, My nebojacni.

Dlouhodobě šťastný...

Tak jsem si prohlizek po dlouhe dobe kartinki: http://www.kartinki.cz/show-galery-spolecne.html
a musim rict, ze posledni obrazek me dostal :-))))
http://www.kartinki.cz/images/5698667-kookoos-iamOMG_1198801009.jpg

mne vic oslovuje, ze nejsou chyby, je jen proces uceni se

NAT: Myslím si, že přestane být šťastný.