Originalnim vynalezem zakladatelu nabozenstvi je za prve: ze zacnou prosazovat urcity zpusob zivota a kazdodennich mravu, ktery pusobi jako disciplina voluntatis a zaroven zahani nudu; a za druhe: ze potom interpretuji prave tento zivot tak, aby byl ozaren nejvyssi hodnotou, takze se stava statkem, za nejz se bojuje a za urcitych okolnosti i poklada zivot. Druhy vynalez ma ovsem ve skutecnosti zasadnejsi vyznam, nebot prvni, totiz zpousob zivota, byl uz obvykle zde, avsak vedle ostatnich zpusobu zivota a bez vedomi toho, jaka hodnota v nem tkvi. Vyznam, originalita zakladatele nabozenstvi se obvykle projevuje tim, ze jej opravdu spatri, ze jej zvoli, ze poprve uhodne, k cemu muze byt pouzit, jak interpretovan. Napriklad Jezis (nebo Pavel) se setkal s zivotem drobnych lidi v rimske provincii, zivotem skromnym, ctnostnym, malym: vylozil jej, vlozil do nej nejvyssi smysl a nejvyssi hodnotu - a tim i odvahu kazdym jinym zpusobem pohrdat, tichy ochranovsky fanatismus, tajnou podzemni sebeduveru, jez roste a roste a nakonec je pripracena "premoci svet" (to jest Rim a vyssi stavy v cele risi). A take Buddha nalezl v ruznych stavech a spolecenskych stupnich sveho naroda rozptyleny druh lidi, kteri jsou z lenosti dobri a dobromyslni (predevsim neofenzivni), kteri, taktez z lenosti, ziji abstinentne, takrka bez potreb: pochopil, ze takovy druh lidi nevyhnutelne, s celou vis inertiae, musi propadnout vire, jez slibuje zabranit navratu pozemskych strasti (to znamena prace, jednani vubec), - v tomto "pochopeni" byl jeho genius. K zakladateli nabozenstvi patri psychologicka schopnost neomylne rozpoznat urcity prumerny druh dusi, ktere jeste nepoznaly svou sounalezitost. On je navzajem spojuje; zalozeni nabozenstvi se tak vzdy stava dlouhou slavnosti vzajemneho poznavani -

Nietsche, My nebojacni.

Dlouhodobě šťastný...

Tak jsem si prohlizek po dlouhe dobe kartinki: http://www.kartinki.cz/show-galery-spolecne.html
a musim rict, ze posledni obrazek me dostal :-))))
http://www.kartinki.cz/images/5698667-kookoos-iamOMG_1198801009.jpg

mne vic oslovuje, ze nejsou chyby, je jen proces uceni se

NAT: Myslím si, že přestane být šťastný.

Mě by zajímalo, jak se přesně pozná, že někdo sešel s cesty. Co když měl na některém rozcestí ostře zabočit?

Smůla, že nemáme nějaký šikovný systém včasného ověřování chyb - a la turistické značky :)

Máme každý svou cestu. Pokud z ní sejdeme, trvá to jen o trochu déle...

BTW http://www.grimoar.cz/akcedetail.php?UID=38

Vlastně se ukazuje, že vtipy nejpřesněji popisují veškeré cesty.

a kdyz uz vtipy:

YMLADRIS: Bere ze to tak je a hotovo. Jenom analyzuje zpusob byti cloveka. Jedine, co neni vubec trivialni je, ze tohle bere opravdu ontologicky, tedy nestavi psychologii, ale tvrdi, ze toto je primarni struktura byti, a "zvrat" pozitivnich ved je az druhotny a ze sve podstaty deficientni.

SNOP: toz s tim bych se ztotoznila. a autor to vidi jako problem, tu vecnou 'starost' nebo utek do pseudoproblemu, a navrhuje nejake reseni, nebo to bere ze to tak je a hotovo.

YMLADRIS: :-)))) kniha se mi velmi libila. Autor v ni ukazuje, ze vubec nevime, co to znamena byt, jaky je smysl toho slova. Zaroven poukazuje na to, ze je to dulezita otazka a obraci nas k nam samotnym, na kterych by se mel obsah (smysl) byti ukazat minimalne jako smysl byti nas samych. Posleze ukazuje, ze smyslem byti cloveka je starost.
Jinak: Jako obvykle se resi to, jak to teda je s tim svetem, vecmi a dusi. Aby se to vyresilo, v zasade se rekne, ze proste clovek je ve svete tak, ze rozumi svetu, bez dalsich nejakych analyz, ze mu rozumi ze sve nalady, a ze mu rozumi primarne jako svetu veci, ktere jsou k necemu, nikoli jen tak. Ze rozumeni je rozumeni moznosti, sve moznosti byt. A ze se z tohoto rozumeni rozvrhuje do budoucna a ze to cele dela, protoze mu jde o to, ze je a je ve svete. Takze jeho byti spociva v tom, ze se stara, aby byl. Takze je vzdycky tak nejak pred sebou samym, cimz umoznuje, ze i za chvili bude. Moznost, ze nebude, v nem vyvolava uzkost. Zaplaseni uzkosti pak znamena utek do neautentickeho byti spolecnosti, ktera nas svymi malichernymi problemy ukolebava a chrani pred uzkosti z nas samych a nasi danosti.

SNOP: jinak pekny, haiku dojem

SNOP: ja mam nejakou predbeznou predstavu ze heidegger v cloveku zpusobuje zamereni na prozivani 'ted a tady', tak jsem si to spojila. ale netusim. kdyzs' uzs' na to privedl rec, muzes mi napsat dojem/summary/podstatu ty knizky? ;)

YMLADRIS: Ne, potrebu vyvolala ta samotna basen, ktera chtela byt napsana (radsi nez abych cetl dal? asi). Jenom v ni popisuji, co se opravdu stalo.

SNOP: no ja jsem to pochopila tak, ze potrebu vyvolala ta cetba.. nevyvolala?

YMLADRIS: Jo. Clovek ma okamzite miliony veci, co delat jineho, klidne by dokonce zacal i uklizet :-)

Spis me zaujalo, ze jsem citil potrebu neco podobneho napsat, coz kdykoli predtim, kdy jsem psal ruzne "basne" a "rikanky", jsem zadnou takovou potrebu necitil.

NATASHA: jo