NATASHA: To je stará otázka metafyziků: jaký smysl má moc, kterou nikdy nevyužijeme. Stanislav Lem v Summa Teologicae to charakterizoval tak, že opravdový bůh je takový, který tu moc, jíž disponuje, nedá za žádných okolností nijak najevo. Napsal doslova, že jediný skutečný bůh, v nějž můžeme věřit, je nezúčastněný bůh, který vše jen registruje a nikdy nezasáhne.
Plyne to z našeho kolektivního chápání pojmu bůh. Má-li pro nás bůh být a zůstat konkrétním pojmem, nesmí projevit své absolutní atributy. No a božská moc je filosoficky typicky absolutní atribut.
Z čehož plyne, že pojem bůh je pro nás přijatelný pouze v případech, kdy ony božské atributy má pouze teoreticky. V okamžiku, kdy je uplatní, pro nás přestane být bohem.
No a to je právě to, o čem mluvil Epikuros ve Snopově citátu - "vládnout s bohy" znamená "mít boží atributy" a tedy je i nikdy neuplatňovat. ;o)