SETEC: Hm, ted uplne nevim, jestli te chapu, ale treba ja ve svem otci vidim celkem nasledovanihodny vzor a to, ze prebiram nektere vzorce (a sklanim je trochu dle sebe) mi prijde dobre a nehodlam na tom nic menit... nebo ti nerozumim :-)

Nevím jestli to bude dostatečně related, ale nedávno jsem byl sám překvapený, že kolikrát se člověk nějak chová a je přesvědčený "ano toto jsem já" a potom zjistí někde v minulosti, že to nebyl on to jak se choval, ale že to byla třeba jeho matka a v momentě kdy to pochopí ho to osvobodí, začne bý víc sám sebou. Ale to není to podstatné souběžne s tím jde, že člověk má s něčím problém a nakonec zjistí, že skutečný důvod proč visí v tom v čem si myslí že má problém e někde dlaeko dříve a zvláštní je fakt že v momentě kdy to najde tu pravou příčinu pozná to tak, že to celé zmizí. :) No nevím jestli jsem srozumitelný :) Můžu vyzkoušet jiné téma :))

KUATO: ...ad děti - jojo, já jsem to myslela tak, že ten (případný) problém si dělá člověk sám. Postaví si překážku, zvedne ji tak, aby se nedala přeskočit, a pak se o ni přerazí.

SETEC: Vyber něco related :)

NATASHA: no tak, co se tyce toho sebeobrazu - tady to mam nahozene trochu, jak popisoval niz Snop - ze on v podstate zacina byt nejaky, az kdyz komunikuje s dalsim clovekem. jakoze tvoje vychova, prostredi... ti nabidlo nastroje, jak komunikovat, jak se projevovat, a tak je vyuzivas. muzes to zmenit, ale vetsinou to (namaha) nestoji za to. lidi te neznaji, oni vidi jen ten obraz. ono obecne je to s posuzovanim lidi podle sebeobrazu slozitejsi - nekdy to jde (kdyz se s nim ztotoznujou), nekdy to nejde (kdyz se za nej schovavaji - vedome).

btw. deti nevi co znamena "dokonalost".

Cau lidi přišel jsem na skok tak vás alespoň zdravím :) Mám asi milion věcí o které bych se s Vámi mohl podělit, no ale začnu alespoň tím že vám popřeju dobrý den :)

KUATO: Myslela jsem to tak, že když máš v pořádku sebepojetí či sebeobraz, jsi svobodný v tom, jak o sobě mluvíš.
Kdyby ses dětem prezentoval jako Dokonalý otec, nemohl bys rázem připustit ani stín selhání, protože to už bys pak nebyl jejich hrdina.

Nat: ee, poslednimu tvemu prispevku zcela nerozumim. Muzes prosim jinymi slovy napsat, jak to myslis?

KUATO: Další důvod pro budování trvale udržitelného sebeobrazu, protože když si člověk nemůže ulevit doma, tak kde už ;-)

SNOP: Ha, já jsem právě o víkendu potkala dva básníky z Ukrajiny, a ten starší z nich nám nejprve vyložil, jak tvořil a myslel to, co psal, co si z toho máme vzít, a teprve pak nám to přečetl ;)

:-) A zabavne je, ze i predchozi je jenom fabulace, protoze ani tak to neni :-)
Ale asi nejbliz je, ze vytvarim sebe a svuj obraz kvuli okolnim lidem a kvuli zamerum, kterym jsem pritakal.

NATASHA: Priznam se, ze to mam podobne, jenom se ve vsem dokazu dokonale zaplest. Mam za to, ze nejsem nijaky, nebo pokud jsem nejaky, nemam k tomu pristup. Takze reflexe pravdivosti je pro me nepristupna. Stejne tak nevim, jestli se "stavim lepsi k ucelu", nebo jestli se "tvorim lepsi k ucelu", nebo jestli "jsem takovy". Mam zase za to, ze bez vuli ci pritakanim daneho ucelu nejsem vubec nijaky, a implodoval bych do nicoty nicnedelani. Ale zase to je asi blbost, protoze koneckoncu jeste jsem neimplodoval - ale mozna je to jenom tim, ze pritakavam ucelum a tedy se stale tvorim jako nejaky. A nejspis uz ted uplne kecam - coz je ten problem.
Nuz a posledni moznost - no tak se zastavim, a reknu to "pravdiveji" - jenomze to zase spociva jenom ve fabulaci - asi jako je to, co uz jsem naplkal vyse. Jenom poza, znovu a znovu - bud ubohost, nebo jiskricka, nebo manipulace, nebo moudrost... ale pravdivost neni vubec zadna, krom cinu samych, kdyz uz konecne zmlknu.
Resume: At si me soudi jini a nechteji po mne, abych o sobe nebo o tom, co jsem udelal, cokoli rikal. Je to pak jak s tou ukrajinskou noci.

a nejlepsi je to u decek - ahoj tati, jak ses dneska mel? vis, mi se dneska nedarilo... :o))

NATASHA: no, mohl bych rici, ze lidi jsou lina pokrytecka prasata, ktera se rada pretvarujou a zakryvaji tim svoji ubohost, sva selhani, nebo muzu rict, ze v sobe mame jiskricku, ktera nas pozveda :o). a mi se libi vic to druhe :o)). sam uz jsem zvrzal spoustu veci, takze mam pochopeni pro to, kdyz nekdo druhy neco zvrze. takze proto se snazim videt to mene vazne :o). a tomu napomaha i PRIMERENE zlehcovani popisu chyb. vem si jen, jak casto treba v praci, zalezi jak popises neco zmrveneho, na tvem postihu. staci odlisna intonace hlasu, nejistota.. a uz je to hure nahlizeno. a pritom predane udaje jsou uplne stejne..

Nuže, a jak je to tedy se mnou.

Vnitřně nejvíc souzním s pravdou (či přesněji: v bytí v souladu s aktuálním stavem poznání pravdy). Jsem nejšťastnější, když mohu být pravdivě. Člověk to v sobě pozná - plyne, nezápolí.

Jsou ale situace, kdy se stavím lepší ve směru k účelu, o který jde. Například v oblasti práce. Na pracovním pohovoru se stavím perfektním profesionálem, neb vím, že tato má podoba se právě nejvíce cení. A já jím skutečně také jsem, ale nejen. Výrazně nejen :)

Když jde o vysvětlení nebo interpretaci událostí, kdy se stalo něco nedobrého, je to ještě jinak. Umím připustit slabost a pochybení, přesto to nějak instinktivně mohu zaonačit tak, aby si druhá strana řekla: "A jak ona je statečná, že přizná chybu!"
No a tehdy se sobě nelíbím - obvykle mám sklon na tuhle příjemnou vylepšovací kolej najet --- a pak se zarazit. A říct to znovu, pravdivěji.
Přišla jsem na to, když jsem si psala zápisky o různých událostech. Tam to dobře vyskakuje.

SNOP: Já jsem se vlastně ptala na všechny druhy situací, protože až když nad tím člověk začne uvažovat, tyto se rozloží na škále - tj. řekněme od zamlčení toho, na co se stejně nikdo neptal, až k tomu aktivnímu lhaní ve vlastní prospěch.

KUATO: To je zajímavý výklad; tedy Ty to "stavění se lepším" vlastně vidíš jako paralelní vytváření motivace k dalšímu skutečně lepšímu konání?

:o)))))

Hm, zvire by mi doma umrelo hlady, a kdyz si pujcim, nebavi me to, male deti kdyz si pujcim, konci to brekem (jejich), a zplodit, na to bych potreboval zenu/milenku, kterou taky nemam, bo je to moc prace a muj sexualni pud nejspis zustal nekde v minulem nebo budoucim zivote, takze k te praci neni motivace.

SNOP: hehe, na kockovani jsou nejlepsi ucitele zeny/milenky, male deti a zvirata. ve vsech pripadech se rozviji rozlicne aspekty fyzicke i psychicke schopnosti se kockovat :o)