• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NATASHARELATED - spříznění na cestě
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    *potkávat (oh my gracious...)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    VESPER_INDIGO: Kdyby existovala obecně platná odpověď, neuživilo by se tolik "prodejců odpovědí"...:)

    Říká se, že ve 21. století máme (v naší kultuře) výhodu dostatku, který umožňuje řešit rovinu osobního/párového štěstí. Zároveň máme ale nevýhodu tříštění pozornosti myriádami rozmanitých obsahů, které se denně tlačí do vědomí.

    Je pro mě zajímavé naslouchat lidem, kteří umějí opatřovat "společné dobro" setrvalou péčí o ně. Volí MY před JÁ.
    Teď myslím nejen v páru, ale i ve skupině, třeba. Ve společenství.
    Není jich mnoho.
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    NATASHA: to chce se poktávat s lidmi, co mají stejný nebo podobný proud. Něco jako chuť a vůni duše (ačkoliv je tam někde uvnitř vnímatelná i pohybová složka, proto proud). No a pak dále, buď být navenek ok i jako osobnost a nebo to vydržet do doby, než se tyhle proudy / řeky duší obou bytostí dostatečně prolnou, aby každý zvlášť mohl dávat z toho svého bez překážek do toho společného nebo rovnou tomu druhému.

    Časem ve společném prolnutí ty proudy navíc sílí, jsou více vnímatelné a tím spíš dokážou zpětně vyživovat city a mít i jiné implikace. Třeba dodávat energii v obligátní situaci - nepovrchní prožívání nebo projevování citů v době, kdy na něj z psychologického hlediska není energie ani chuť - naštvanost, blbá nálada, probuzení se lev(n)ou nohou...

    Jak to dělají lidé jiných kmenů než je ten můj nevím. Dlouhou dobu jsem si myslel, že tohle je jediný možný způsob, akorát se liší chutě a vůně duší a k nim poplatné osobnostní hodnoty / projevy. Netvrdím, že to jinak nejde, akorát o tom doteď nevím a nikdo mi něco jiného neukázal. A vzhledem k tomu, že tyhle fenomény ne každý potřebuje vidět a hloubat k nim a taky si může žít spokojeně (a jinak než já) a šťastně, tak se od takových lidí tu podstatu třeba ani přirozeně nedozvím.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Milí přátelé,

    k Vánocům mám pro vás letos Oko 2, to vás uklidní.
    Morske-Oko


    Užijte si věci, které máte rádi, máte-li rádi věci.
    Případně jsou tu vždycky ještě lidé. Prskavky. A bůh.
    EVA_
    EVA_ --- ---
    NATASHA: Ovšem toto jsou vymydlení páni...ardeko-fartdeko, odeko, tatala, tatala. Hm...
    KUATO: Možná by stálo za zvážení to přehrát ženě?:-)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SNOP: Ano, ano, tyto kulturní vlivy se nám konečně propisují.

    Zde je lekce pro pokročilé:

    Tattad Tattad (Ramji Ki Chal) - Full Song - Goliyon Ki Rasleela Ram-leela
    http://www.youtube.com/watch?v=sIooFGRBZJY
    KUATO
    KUATO --- ---
    SNOP: z ceho to je?
    SNOP
    SNOP --- ---
    Dnes pobavilo, aneb kdybyste nevedeli, co je to maskulinita, tak tohleto :-)


    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Dnes v brdských lesích všechno volalo po uctění končící doby plodnosti.
    Moje soukromé obřady se obvykle obejdou bez oltáře, ale na druhé straně poklona bývá završena textem.
    KUATO
    KUATO --- ---
    ..se ta kocici lebka bude jeste hodit. maly obrad k ucteni Freye minuly patek iniciovany jednim snem..
    KALIPH
    KALIPH --- ---
    NATASHA: Crowley je v kruhu, zbytek imho není jeho překlad.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    "Streetart" z Kodaně, vyběhlo na mě na instagramu.
    Žijeme v době syntézy — ovšem zajímal by mě výklad autora, lépe řečeno: je to celé Crowley včetně toho citátu z Baudelaira? Crowley Baudelaira překládal, takže by to zase nebylo tak divné...

    will
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Nu, já nic, za to může computer design! Athéna byl takový obloučký mírný HP, Artemis designem zhranatěla, Persefona byla černé Jabko...
    :)
    KUATO
    KUATO --- ---
    NATASHA: pekne, to jsem zvedavy, co budes mit priste, nejak Ti to hutni :o))
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Krásné!

    (Můj první počítač se jmenoval Athéna, mám k ní rovněž blízko; a koncept držím celé roky, měla jsem Artemis a Persefonu, aktuálně mám Hekaté ;)
    KUATO
    KUATO --- ---
    NATASHA: svym zpusobem to byl nas pokus o podekovani za ochranu, co Athena poskytovana Jane a male v prubehu tehotenstvi, coz Jana nekolikrat zachytila v ruznych snech, a jak se to blizilo, tak se to konkretizovalo, chodily informace jak co udelat a vysledek byl fakt notne povedeny. A ja ted mam od te doby mily zavazek jednou tydne udelat si s ni kratkou meditaci :o). nejak mi tech zenskych v baraku pribyva :o).
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Sluší vám to! A co, poslala Bohyně děkovnou sovu? :)
    KUATO
    KUATO --- ---
    vzpominka na srpnove Panathenaje u nas na statku s nekolika prateli hermetiky..


    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Obvykle mám potřebu se k Oku vyslovit v textech, které patří jeho času a z většiny byly napsány v jeho blízkosti; ani letos to nebude jinak :)


    Návrat do Oka
    Jeseníkům, na kůrovcovou bolest

    I. Ostružina

    Je mi to líto, řekla jsem.



    Tu máš ostružinu,
    
řekl. Je mi to moc líto, řekla jsem znovu.
    
Ostružina! Nabídl.



    Byly černé, velké a nádherné.



    Fialovým jazykem

    do jizev po harvesterech

    píšu nový les —



    Modřínové ostrovy to ví.






    II. Slunce před sklonem

    V každém suchém stéble
    
je ticho. V každém suchém stromě

    je oheň.

    

Když se pohneš, vážka ulétne.



    Budu ležet
pod baldachýnem z buků.

    Miluj mě hluboce, dokud se ve mně

    nehne les.


    



III. Šiškami

    V ledabyle sbitých boudách

    večeří jeleni
    na talířích z pařezů.



    Kdo vyplaší krkavce, zkamení.



    Do náhle viditelné dálky
    
házíme šiškami:

    

poslední
    
zamete zbylé kmeny

    do údolí.






    IV. Velkým gestem
    
Tady zapadá slunce velkým gestem:

    

neumí to jinak,

    když se vrhá přes olezlé smrky
    
a vyžraný mlat mechů.

    

Když zapadá,
    
všechno bere s sebou.

    

Něco říct. Ale není z jakých úst,

    vítr bere

    divizny do ochrany,

    

tyto žluté čepele
    budou brzy osaměle šlehat do tmy.





    V. Ještě jeden

    Vždycky napsat ještě jeden kámen.

    Aby se pod patami

    do údolí drolil.



    Slyšet ještě jeden ptačí křik,

    aby s ostatními volal o svět
    
před samotným koncem.



    Citlivými dlaněmi

    srovnat skalničky zalévané světlem

    z vymetených nebes.


    




VI. Všechno
    
Napíšu všechno, co se stane,
    
ale něco napíše mne.



    Nadělím ústa slovům,

    gesta prstům. Přidělím šplouchnutí kameni,
    
ale něco popostrčí mne

    z kmene do ledové vody.



    Semena stromů mi zakoření na skráních,

    tělo se k místu přimkne,

    

napíšu všechno, pařez se po mně otřese,

    dřevo mi břichem proroste, tráva
    
se zase zvedne.


    


22.-25. července 2018, Mořské Oko
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam